Vítejte v Ústavu evropského šílenství. V místě, kde zdravý rozum odchází do předčasného důchodu, logika bývá označena za extremistický názor a nové směrnice vznikají rychleji než houby po dešti.
Tato sekce mapuje nejpozoruhodnější výtvory bruselské byrokracie, politické absurdity, legislativní veletoče a nápady, nad nimiž zůstává rozum stát. Nejde o zpravodajství. Jde o satirickou kroniku doby, která často připomíná scénář napsaný po srážce úředního šimla s cirkusovým klaunem.
Vstupujete na vlastní nebezpečí. Některé skutečné události totiž mohou působit neuvěřitelněji než samotná satira.
Poslechněte si legendární pohádku slovenských dětí o tom, "Ako Zdechy na Slovensku pobyl", moudra rozdával, medvědy vyděsil a nakonec se domů vracel rychleji, než tam přijel. Kdysi dávno, za časů, kdy po bruselských chodbách táhl pach přepáleného lososa, levného parfému euroúřednic a mokrých lejster z dotačních auditů, žil, byl jeden zvláštní...
Psal se rok 2032. Starému kontinentu již dávno nevládly národy, vlády ani parlamenty. Evropa byla přejmenována na Brusselstán a vládla v ní Nejvyšší komise permanentního rozhořčení v čele s Velkou Předsedkyní Pfizerursou I., ženou tak mocnou, že dokázala jediným nařízením zdražit elektřinu, zakázat plastová brčka a současně vydat třináct strategií...
Vítejte v dalším dílu Kanceláře posledního rozumu, kde dnes společně sestoupíme do jedné z nejhlubších stok evropské politiky. Do bruselské žumpy svatého pokrytectví. Do místa, kde se už léta káže o morálce, transparentnosti, evropských hodnotách a boji proti střetu zájmů, zatímco pod hladinou bublají lobbisté, grantové pijavice, neziskoví...
Sedím ve své Kanceláři posledního rozumu, obklopen stohy lejster, tiskových zpráv, grantových výzev, zápisů z poradních rad, pracovních skupin, expertních panelů a dalších dokumentů, jejichž hlavním účelem je vytvářet další dokumenty, které budou doporučovat vznik nových dokumentů, a čím déle se tím vším probírám, tím méně si připadám jako občan...
