Sekce českých absurdit mapuje podivuhodný svět domácí politiky, úředních nápadů, veřejných kauz a událostí, při jejichž sledování si i doktor Chocholoušek razantně zvyšuje medikaci . Najdete zde satirické komentáře, fejetony a příběhy inspirované skutečnými událostmi. Protože česká realita občas překonává i tu nejodvážnější satiru.
Blbuše, která se sama ráda tváří jako zosobnění kultivovanosti, nestrannosti a novinářské noblesy, tentokrát klesla na další úroveň dna bažiny plné prehistorických žabích sraček. V přímém přenosu prolhané České televize přirovnala europoslankyni Jaroslavu Pokornou Jermanovou ke zvířeti a s povýšeným úsměvem dementosaura utrousila, že když některá...
Připomíná štamgasta ze čtvrté cenové, který po sedmém rumu pořád dokola tvrdí, že příští šipkou určitě trefí střed terče, i když už třikrát zapíchl šipku do věšáku, dvakrát do futer a jednou málem do hospodského psa. Každým dalším vystoupením jen potvrzuje, že se z říjnového volebního výprasku dosud nevzpamatovala a že její volební program dnes...
Nějaký ten pátek se hrabu v české politice jako starej hovnivál v hromadě politického hnoje, začínám si všímat jednoho podivného přírodního úkazu. Z obyčejných studentů a zběhlých teologů se mi před očima líhnou spasitelé národa, z organizátorů demonstrací proroci nové doby a z lidí, kteří ještě před pár lety bloudili po fakultě s plánkem v ruce a...
Normální člověk by nad tím mávl rukou, dopil pivo a šel vyvenčit psa, protože když si dva politici na mezinárodní akci podají ruku, není to zázrak, ale společenská etiketa stará jako špína pod nehty úředního šimla. Jenže my nežijeme v normální zemi. My žijeme v republice, kde se z obyčejného podání ruky během několika hodin stane státní ideologická...
Nebojím chytrých darebáků ani otevřených gaunerů. Mnohem nebezpečnější je totiž úplně jiný lidský druh. Kříženec hlupce, nevzdělance, ideologického aktivisty, nenažrance a vševěda, sebestředný mutant skálopevně přesvědčený, že právě jemu osud svěřil patent na rozum a že zbytek národa je banda nevděčných primitivů, které je potřeba převychovat....
Člověk by skoro zamáčkl slzu dojetí, kdyby nešlo o prezidenta republiky, nýbrž o rozmazleného fracka, který se v obchodním domě válí mezi regály, kope nohama do podlahy a řve tak dlouho, dokud mu unavená maminka nekoupí plastovou lopatičku za devatenáct devadesát. Tady se však nebavíme o hračkářství, ale o summitu NATO, kde se hlavy států scházejí...
Paukner ve svém dalším článku píše:
Thomas Paukner píše Zítra bude jednat Poslanecká sněmovna. Grilování Víta Rakušana nebylo nikdy jednodušší a aby to zvládli nejen poslanci, o jejichž chuti na pořádnou grilovačku nepochybuji, bylo by fajn, kdyby se přidala i média.
Tento fejeton vychází z článku Thomase Pauknera a z veřejně dostupných dokumentů, na které autor ve svém textu odkazuje. Pauknerovy závěry cituji nebo shrnuji, zatímco následné komentáře představují moje vlastní satirické úvahy.
Satira se nedělá v rukavičkách
Někdy si říkám, že jsem se narodil do špatné doby. Když jsem byl malej, učili nás, že člověk sice dokáže postavit přehradu, tunel nebo most, ale počasí poroučet neumí. Pak přišel bolševik se svým slavným heslem "Poručíme větru, dešti." Tvářil se přitom, že přírodu zlomí stejně snadno jako lidské charaktery a zdravý selský rozum. Myslel jsem si, že...
