Filip Turek posílá ostrý vzkaz Gumákovi, opozici a presstitutkám !!!
Přetekla už definitivně hradní žumpa a čeká Gumákovo panoptikum spolu s celou opoziční sebrankou politický krchov, nebo budeme dál civět na představení, proti kterému vypadá okresní pouť po třech dnech deště jako vrchol státnického majestátu? Podobná otázka leží na ulepeném stole české čtvrté cenové přesně od chvíle, kdy z české mediální stoky vyplavilo další údajné překvapení kolem Filipa Turka. Turek ovšem místo aby zalezl pod lavici vyrazil do protiútoku jako nasraný rotvajler, kterému někdo otevřel dveře kotce, a poslal na Hrad vzkaz ostrý jak řeznická kudla po ranním broušení. Ze stolu přitom nesmetl jen hradního chameleona Gumáka, ale pustil se rovnou do celé opoziční Pětilepry a hejna presstitutek, které kolem každého politického lejna krouží s nadšením masařek nad bublajícím septikem. Sotva se hladina bažiny rozvlnila, přihnal se z motoristického padoku Macinka, přiložil pod kotel další poleno a podržel parťáka právě ve chvíli, kdy z mediální a hradní žumpy začal létat hnůj na všechny světové strany. Politická scéna tak během pár okamžiků připomínala chlív po výbuchu fekální jímky, kde už nikdo netuší, kdo hází lopatou, kdo se válí v kejdě a kdo pouze před kamerami předstírá, že kolem něj voní alpská louka.
Rozpleťme celou komedii pěkně od samého začátku. Ať vidíme, po jakou část anatomie už vězíme v českém politickém močálu. Celý cirkus odstartoval obyčejným letním ťukancem uprostřed pražského asfaltového chlívku. Sotva plechy docinkaly, opoziční Pětilepra v čele s Gumákem spustila kolektivní kvílení o aroganci. Řev jak z prasečáku, kde někdo před zavíračkou odnesl plné necky pomejí. Presstitutky okamžitě dostaly svého padoucha a hospodskému publiku byl naservírován viník ještě dřív, než na policejním lejstru stačil zaschnout inkoust. Český močál mohl začít bublat blahem. Rozsudek byl zase jednou hotový rychleji než vyšetřování. Gumák pak nasadil výraz ministranta přistiženého s ptákem v ruce v sakristii a v rozhovoru vykládal cosi o čistém svědomí. Pár vteřin záznamu mu zřejmě posloužilo jako politický rentgen, detektor lži, znalecký posudek i věštecká koule v jednom. Hradní žumpa měla vystaráno. Gumák dostal báječnou záminku, proč Turka nepustit na ministerskou sesli mezi ostatní vyvolené politické existence. Jako kdyby se u vchodu do vládní maštale rozdávaly svatozáře a Gumák osobně kontroloval, komu zpod saka náhodou nekouká kus ďábelského ocasu a z nohavice čertovské kopyto.
Celá smečka mediálních hyen a opozičních tlučhubů samozřejmě okamžitě rozjela štvanici jak zdivočelý cirkus po úniku šelem. Pisálci v hlubokém předklonu týdny smolili sáhodlouhé traktáty o podezření z kriminálního skutku. Z Turka se pokoušeli uplácat bezohledného piráta silnic, postrach asfaltu a automobilového Belzebuba, kterému je nutné sebrat papíry, klíčky, ministerskou židli a nejlépe i občanku. Rozsudek pražské stoky byl hotový předem. Vyhnat ze scény, zazdít v politickém septiku a na poklop ještě postavit mravokárce s kadidlem. Jenže ouha. Z policejní stanice přiletěla studená sprcha rovnou mezi oči všem samozvaným arbitrům z močálu. Vyšetřovatelé kriminál odpískali. Podezření na trestný čin se rozplynulo a mediální pranýř najednou zůstal stát uprostřed návsi bez oběšence. Týdny nafukovaný balon morálního pohoršení praskl s takovým prděním, že by se za něj nemusel stydět ani přežraný hroch v hradní bažině. A smečka, která ještě včera cenila zuby a žádala Turkovu politickou hlavu na tácu, začala najednou koukat do země, jako když se v nálevně po zavíračce hledá hrdina, který má zaplatit celý účet.
Z celé slavné frašky tak nakonec kouká nanejvýš obyčejný přestupek. A aby groteska dostala pořádně mločí korunu, policajti prověřují rovnou oba zúčastněné šoféry. Týdny nafukovaný kriminální drak se smrskl na dopravní žabičku sedící u krajnice. Turek tak měl v zásadní věci zase jednou recht a moralistické sebrance zůstaly v ruce hlavně prázdné kecy, mokré trenky a transparent, na kterém se přes noc rozmazal nápis "zločinec". Mluvčí fízlů Eva Kropáčová celou záležitost pro zpravodajský portál shrnula úřednickou hantýrkou, proti které působí návod k obsluze fekálního čerpadla jako dobrodružný román. Cituji: "Na základě provedeného šetření a závěrů znaleckého zkoumání z oboru zdravotnictví nebylo zjištěno naplnění skutkové podstaty trestného činu, pro které bylo prověřování z pokynu státního zástupce vedeno. Dosud zjištěné skutečnosti nasvědčují podezření ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. S postupem i závěrem šetření policejního orgánu byl seznámen dozorující státní zástupce, který k němu neuplatnil žádné námitky." Konec citace. Přeloženo z policejštiny do řeči českého močálu: kriminální monstrum, kolem kterého pražská stoka týdny tloukla na poplach, se vypařilo a na jeho místě zůstal možný dopravní přestupek. Z mediálního Godzilly zbyla ještěrka pod obrubníkem.
Teprve nyní začíná pravá hospodská mela, protože po měsících plivání jedovatých slin, morálního ryku a veřejného lynčování se kulisy sesypaly jak pouťová maringotka po nárazu do příkopu. Z kriminálního běsa zůstal možný přestupek a samozvaní soudci z opozičního močálu najednou stojí po kotníky ve vlastních kecách. Podcastoví matadoři Xaver a Petr Holec se nad zprávou popadali za břicho a utrousili následující kousek: "Filip Turek. Filip Turek. Vypadá to, že na správné straně barikády bude dneska solidně nablito. Rozhodli totiž, že žádný kriminál neexistuje, jde o pouhý přestupek, navíc ještě možná spáchaný oběma šoféry. Být Filipem a motoristy, okamžitě svolám mimořádnou sněmovní schůzi, vyhlásím veřejné kání a donutím celou opoziční partu sypat si popel na hlavu za bleskový rozsudek vyřčený předčasně za policajty, když se konečně ukázala realita." Konec citace. Jinými slovy, v politické maštali se měsíce řvalo "kriminálník", ještě než policajti stačili pořádně prohrabat seno. Nyní zpod něj vykoukla možná přestupková myš a z tribun morálního cirkusu se ozývá hlavně rozpačité šoupání podrážek. Největší groteskou ovšem zůstává Gumák. Obstarožní lampasák v záloze si z pár vteřin záznamu udělal soudní síň, znalecký ústav, policejní vyšetřovnu i křišťálovou kouli. Ještě před výsledkem policejního šetření už věděl, kdo je padouch a kdo nesmí usednout na ministerskou sesli. Jenže kriminál se nakonec vypařil do hajzlu a z Gumákova majestátního hradního rozsudku zůstalo lejno přilepené na podrážce prezidentské autority. Hradní věštec z asfaltu tak může svůj jasnozřivý posudek srolovat do ruličky a pověsit na hřebík vedle hajzlu. Když hlava státu začne rozdávat politické rozsudky podle několika vteřin videa dřív, než práci dokončí policie, nepotřebujeme na Hradě státníka. Stačí nám bába s křišťálovou koulí, pouťový automat na proroctví a Gumákova fotografie nad vchodem jako varování, jak dopadne majestát, když si oblékne holínky a vleze po hlavě do vlastního močálu.
Měla by celá parta politických šíbrů v čele s Gumákem a poslušnými presstitutkami padnout na kolena a Turkovi se veřejně omluvit? Po měsících plivanců a vláčení mediálním močálem by to byla elementární slušnost. Kriminální podezření se nepotvrdilo. Rožeň zhasl a samozvaní soudci teď dělají, že žádné grilování nebylo. Papalášský močál podobné kouzlo ovládá dokonale. Vrchnost vypustí soud. Mediální stoka ho rozmázne po zdech. Když přijde studená sprcha, odpovědnost odteče kanálem. Obyčejný člověk za průser zaplatí. Politický kazatel si jen upraví kravatu, přeleští svatozář a jde žvanit dál. Mně podobné divadlo zvedá žaludek. Rozsudky před vyšetřením, ticho po vyšetření a odpovědnost nikde. Politická kultura? Hovno. Veřejný septik s kobercem, prezidentskou standartou a tiskovým oddělením. A Gumák může dál stát na hradním poklopu, rozdávat lekce z morálky a dělat, že smrad stoupající kolem jeho holínek přiletěl z Ruska. Jenže když někdo nejdřív pomáhá roztáčet pranýř a po výsledku šetření nedokáže ani říct "spletl jsem se", není to majestát. Je to obyčejná papalášská zbabělost navlečená do státnického saka. A na Hradě pak nesedí morální autorita, ale vrchní gumový špunt české žumpy.
Ozval se i samotný Turek. A hradnímu panstvu poslal účet za celé mediální válení v hnoji. Bez kudrlinek. Bez klanění. Bez hradního kadidla. Cituji jeho ostrá slova: "Tak to zase nevyšlo. Vyváleli mě ve hnoji, nadávali mi. Předem mě v očích veřejnosti odsoudili a já se nemohl bránit, protože policie nehodu stále vyšetřovala. Dnes je jasné, že nedošlo k trestnému činu a poběží jen přestupkové řízení. Nejdůležitější však je, že se nikomu nic vážného nestalo." Konec citace. Krátké, jasné a bez hradního parfému na močál. Měsíce se kolem Turka stavěla šibenice. Politici už natahovali provaz. Mediální pohůnci se předháněli, kdo první kopne do stoličky. Kriminál se nepotvrdil a celá slavná popravčí četa najednou čumí do bláta. Nejhlouběji by měl hledět Gumák. Z hradního morálního piedestalu ukazoval prstem dřív, než policie dokončila práci. Když se ukázalo, že prst mířil rychleji než důkazy, z majestátu zůstala jen mokrá holínka zapíchnutá v močálu.
Jasně. Stejný obsah, ale víc prostoru mezi ranami a tvrdší zakončení každého bloku: Připomeňme si, jak v létě kdekterý opoziční tlučhuba chrlil soudy rychleji než fekální vůz splašky. Mikrofony nestačily chladnout. Dementosauři z opoziční Pětilepry se předháněli, kdo Turka přibije na vrata maštale větším hřebíkem. Dnes? Ticho jak v bordelu při policejní razii. Hrozně rád bych věděl, kam se celá opoziční inkvizice vypařila. Do kanálu? Pod koberec? Nebo sedí po krk v močálu a doufá, že si nikdo nevzpomene na její vlastní kecy?
Omluvy se nejspíš nedočkáme. Přiznat chybu totiž znamená vzít odpovědnost za vlastní slova. Opozice raději předvedla starý papalášský trik. Když se hodí podezření, řve se "skandál" přes celé náměstí. Když se původní podezření nepotvrdí, ocas putuje mezi půlky a čeká se na další sousto z mediální stoky. V létě opoziční smečka cenila zuby. Pořádala morální hony a rozdávala rozsudky rychleji než soud. Dnes drží hubu jako kapři ve vypuštěném rybníku. Hrdinové od mikrofonů se proměnili v žáby zalezené pod kamenem. A právě podobné ticho smrdí víc než všechna lejna, která předtím dokázali naházet na druhé. Křičet "vinen" před výsledkem vyšetřování umí každý politický kašpar. Postavit se potom před stejné kamery a říct "spletli jsme se" už vyžaduje něco, co se v opozičním močálu zřejmě vede jako nedostatkové zboží: odpovědnost za vlastní hubu.
Turek pokračoval a tentokrát zamířil rovnou na hradní pozlátko. Žádné šťouchání klacíkem do močálu. Vzal lopatu a hrábl přímo pod Gumákův morální piedestal. Cituji: "Tolik článků, rozhovorů, příspěvků na sítích a odsuzujících komentářů na mou adresu. Soudy vynášeli opoziční politici, zelení aktivisté naštvaní našimi dotačními škrty a vyjádřit se nezapomněla ani nejvyšší ikona mravnosti a kádrové čistoty Petr Pavel. Dokonce i prezident si přisadil, když v reakci na mou nehodu řekl: 'Opravdu dnes nemusím mít výčitky, že bych mu křivdil.' Obhajoval tím jiný lidový soud, když se kvůli dnes pravomocně odloženým a neprokázaným tvrzením Zdislavy Pokorné rozhodl porušit nejvyšší zákon, naši ústavu. Prezident je ze svého mládí zvyklý na kádrové posudky a lidové soudy. V demokratické společnosti bychom ale neměli vláčet lidi bahnem, dokud nerozhodnou odpovědné orgány." Konec citace.
Tady už Turek nesundává z hradní fasády omítku. Bere majzlík a zkouší, kolik zlata je na Gumákově svatozáři a kolik pod ní zbývá obyčejného plechu. Největší políček přitom míří na rozdíl mezi soudem odpovědných orgánů a soudem politického močálu. Opozice měla rozsudek připravený. Aktivisté měli rozsudek připravený. Mediální stoka měla rozsudek připravený. Gumák přihodil svoje polínko pod kotel. Policie ještě vyšetřovala, ale pražská porota už dávno seděla v první řadě s palcem otočeným dolů.
Právě proto Turkem připomenuté "nemusím mít výčitky" dnes dostává úplně jinou příchuť. Výčitky jsou samozřejmě soukromá věc. Gumák je může mít, nemít nebo si je nechat vystavit v hradní vitríně vedle metálů. Jenže veřejné soudy hlavy státu, byť sebeubožejší, už soukromé nejsou. A když se hradní komouš začne chovat jako předseda lidového tribunálu dřív, než odpovědné orgány dokončí práci, hradní kašpariát dostává pořádnou trhlinu. Pod zlatou fasádou pak nevykukuje státnická moudrost, ale starý český papalášský reflex: nejdřív kádrovat, potom soudit a nakonec doufat, že když fakta dopadnou jinak, všichni už budou čumět na jiný cirkus.
Turek nacpal hradním a opozičním dementosaurům jejich vlastní medicínu přímo pod nos. Otázka je jednoduchá. Může si obstarožní komoušský lampasák vykládat ústavní mantinely podle momentální nálady a veřejné soudy stavět na mediálních tvrzeních, která odpovědné orgány ještě neposoudily? Má být Hrad pojistkou pravidel, nebo kádrovací žumpou, kde Gumák podle vlastního politického čichu rozhoduje, kdo dostane razítko "způsobilý"?
Stejně nepříjemná otázka míří na opozici. Kolik vznešených keců ještě musí volič spolykat, než začne zkoumat, zda pod naleštěnou fasádou neleží obyčejný boj o moc? Velká slova se snadno mění v pouťové kulisy. Za nimi už čekají stranické sekretariáty, funkce a koryta. Z amplionu řvou hesla o demokracii a odpovědnosti. Za plachtou se lokty řeže cesta zpátky ke žlabu. Gumák stojí uprostřed manéže s píšťalkou vrchního kádrováka a rozdává razítka, kdo smí do vládní stáje.
A Turek? Politická mrtvola se nekoná. Chtěli z něj udělat kriminálního strašáka, zatlouct víko a ještě si nad rakví střihnout Jurečkův chlastací, vítězný taneček. Policejní závěr jim podobný scénář nepotvrdil. Turek zůstal stát a teď jim jejich vlastní výroky vrací jak nezaplacené složenky. Chtěli ho veřejně zahrabat. Místo pohřbu dostali účet. A na něm tučným písmem jedinou položku: držka rychlejší než důkazy. Turek měl skončit v politickém hrobě. Místo toho stojí nad jámou on a lopatu může s úsměvem podat těm, kteří ji pro něj celé měsíce tak nadšeně brousili.
Připadá někomu normální odmítnout navrženého kandidáta na ministerské křeslo bez přesvědčivě doložených důvodů? Rozjet kvůli němu zákopovou válku mezi Hradem a Strakovkou? A potom do celé přestřelky přitáhnout obyčejný letní karambol na silnici jako dodatečný argument?Mně osobně připadá tahání dopravní nehody do politické řežby jako podpásovka ze suterénu nejlevnější nálevny. Politický spor se má vést argumenty. Ne stylem "něco na něj najdeme a potom to přihodíme na hromadu". Existují ještě vůbec nějaké mantinely? Nebo už stačí člověka nejdřív politicky odepsat a důvody shánět cestou? Jestli ano, nepotřebujeme politiku. Stačí stará kádrovací senkrovna, šanon na kompromitující materiály a Gumák u razítka. Kandidát přijde ke dveřím, hradní vrátný prohrabe mediální popelnici a podle nalezeného bordelu rozhodne, kdo smí dál.
A právě tady začíná být Turkovým kritikům jejich vlastní hra zatraceně nepříjemná. Dopravní případ jim kriminální klacek do ruky nedal. Zůstává proto otázka, proč s ním někteří mávali ještě před dokončením policejního šetření. Když se politický rozsudek napíše jako první a důkazy se k němu teprve shánějí, není to žádná vznešená obrana principů. Je to kádrování v novém obalu. Závěr Turkova vyjádření byl stručný a mířil rovnou na komoru. Cituji: "Nečekám omluvu, nečekám ani lítost. Do politiky jsem šel proto, abych byl hlasem změny a v tom hodlám pokračovat." Konec citace. Žádné žebrání o omluvu. Žádné čekání, až se Gumákovi a opozičním šaškům zázračně vylíhne svědomí. Turek jim jednoduše oznámil, že jede dál. Chtěli ho zastavit? Nezastavili. Chtěli ho vláčet bahnem? Přežil to. Chtěli z něj udělat politickou mrtvolu? Rakev zůstala prázdná.
Nejhůř se Turkova poslední slova musejí poslouchat právě na Hradě. Gumák pomáhal rozdávat soudy v době, kdy policie ještě zdaleka neměla hotovo. Turek teď omluvu ani nechce. Pro Gumáka je možná horší právě tohle. Není koho velkoryse omilostnit, komu udělit hradní rozhřešení ani nad kým vítězoslavně zavřít víko. Politický nebožtík totiž odmítl ležet. Vstal z rakve, oprášil sako a jde dál. Gumákovi tak zůstává prázdný funebrácký vůz, předčasně vytištěné parte a vlastní slova, která už zpátky do huby nenacpe. A jestli má Hrad představovat majestát republiky, měl by si jeho nájemník zapamatovat jednoduché pravidlo: státník čeká na fakta. Kádrovák nejdřív ukáže prstem a potom hledá lejstro, kterým by svůj rozsudek omlátil. Turek právě Gumákovi připomněl, která z těch dvou židlí pod ním začíná zatraceně vrzat.
A na Hradě? Gumák může dál leštit majestát a doufat, že veřejnost má paměť akvarijní rybičky po lobotomii. Jenže vyřčená slova mají jednu protivnou vlastnost. Nedají se nacpat zpátky do huby pokaždé, když se přestanou hodit.
Macinka tak na Hrad neposlal žádost o omluvu. Poslal tam zrcadlo. A v něm už není vidět naleštěná svatozář vrchního arbitra. Je v něm politik, který si přisadil k veřejnému soudu dřív, než policie dokončila práci. Gumák samozřejmě nemůže dělat nic jiného, než mrtvého brouka, držet hubu a čekat, až připlave další kauza. Jenže čím déle bude před tím zrcadlem uhýbat očima, tím víc bude hradní majestát připomínat pouťovou cetku nastříkanou zlatou barvou. Zepředu se blyští. Stačí ji otočit a vykoukne orezlý plech. A právě podobný účet se platí blbě. Ne penězi. Důvěryhodností. Gumák chtěl pomáhat kádrovat Turka. Nakonec se do výlohy jako trapný, nedůvěryhodný blb, vystavil hlavně sám.
Jak vidíte souboj Turka s Gumákem vy dole u piva? Přestřelil Gumák, když si do Turka kopl ještě před dokončením policejního šetření? Měl pravdu Turek, když mluvil o předčasném veřejném soudu? Měl by teď Gumák svoje tehdejší výroky vysvětlit? Dočká se Turek omluvy, nebo Hrad zatáhne roletu a bude dělat, že se nic nestalo? A kdo nakonec z celé řežby vyšel víc obouchaný? Turek po bouračce, nebo Gumák po vlastních slovech?
Napište svůj názor bez servítek do komentářů. Napalte pod video like, bouchněte odběr kanálu Česká politika extra a uvidíme se u dalšího kydání českého politického hnoje. Lopaty zahálet nebudou. Česká bažina produkuje materiálu tolik, že by s ním šlo pohnojit republiku od Aše až po Jablunkov.
Pokud má podle vás smysl dál propichovat naleštěné mediální bubliny, dejte Facebroukovi lajk, sledujte, sdílejte a přidejte se k diskusi. Bez vás můžu do mediálního bordelu řvát od rána do večera. S vaší pomocí je alespoň šance, že rachot uslyší i někdo v poslední řadě.
Facebrouk.cz a Kancelář posledního rozumu nevznikly z dotací, grantů, reklam ani peněz politických sponzorů. Nikdo mi neplatí za to, koho chválit, koho šetřit a do koho raději nevrtat. A přesně tak to chci zachovat.
Veškerý obsah Facebrouka zůstává veřejný a přístupný každému. Kdo může a chce, může dobrovolně podpořit Facebrouka na platformě Opinio, na profilu "FACEBROUK – Kancelář posledního rozumu", za cenu pouhých dvou kafíček za měsíc. Každá koruna pomáhá hradit provoz webu, přenos dat a další náklady. Díky vaší podpoře může Kancelář posledního rozumu dál svítit do české politické bažiny a vytahovat na světlo to, co by mnozí raději nechali hnít ve tmě.
Podporou navíc držíte dveře otevřené i lidem, kteří si placený obsah dovolit nemohou. Všichni čtou totéž. Ať přispěli stovku, nebo ani korunu.
Líbil se vám článek? Sdílejte ho, doporučte a pošlete dál. Máte tip na kauzu, politickou absurditu nebo úřední pitomost? Napište na facebrouk.redakce@gmail.com Diskuse pokračuje ve skupině "Facebrouk – Archiv absurdit a diskuse čtenářů".
Chcete-li Facebrouka pozvat na kávu, použijte QR kód Číslo účtu 323549364/0300.
Děkuji za přízeň, sdílení i podporu. Díky vám zůstává Facebrouk veřejný, nezávislý a bez placené závory.
Mstivoj Facebrouk