Hradní komouš a volební otočka za ranec peněz !!!

Gumák si natřásá šunky na mašině kdesi v marocké poušti, jenže když začaly volby a hrozila ostuda v českém Absurdistánu, přihasil si to jak na pometlu zpátky do české kotliny soukromým tryskáčem a po vhození lístku do urny zase okamžitě frnknul zpátky do písku. Celá tahle taškařice vyvolává v Absurdistánu otázku, kdo takový neskutečný špás ve skutečnosti zatáhl a proč se tady z lidí dělají úplní debilové. Bolševická papalášská sebranka měla za starých časů parádní veget, protože pro vyvolené v kožených kabátech platila jiná pravidla než pro obyčejného manuála u pásu. Naivní duše by doufala, že podobné panské móresy odnesla voda po převratu, jenže pohled na Gumáka, africké rejdění a letecký cirkus kvůli volební komedii ukazuje, že staré lampasácké zvyky přežívají déle než celá komunistická partaj.
Nikdo neřeší, jestli má hradní komouš nárok na rekreaci, protože právo natáhnout brka má každý. Podstatou celého bordelu zůstává groteskní rozpor mezi naaranžovanou fasádou skromného obstarožního dědka, co se fotí ve vágusácké ubytovně a nechává se trapně šmírovat u pokladny v sámošce, a papalášským manýrem, při němž prašule za leteckou složku vyletí do luftu za cenu venkovského baráku. Podle zpráv z médií odfrčel Gumák začátkem října z Prahy přímo do marocké díry luxusním dálkovým fárem Gulfstream, patřícím rodině miliardáře Hubáčka a pronajímaným přes byznysovou letku. Žádný dobytčák pro běžnou lůzu, kde se člověk mačká s kufrem na klíně, nýbrž létající hampejz pro smetánku a pracháče. Provoz takového korábu polyká nepředstavitelné sumy a každá hodina v oblacích stojí víc než roční plat venkovského poctivce. Při sazbách létajících salónů naskakují cifry závratnou rychlostí, přičemž samotné křižování vzduchu mezi Prahou a Afrikou trvá pěkných pár chvil. K tomu přiskakují letištní poplatky, obsluha, přistavení mašiny a prázdný přelet zpátky na základnu. Konečný účet za pouhou část trasy se tak šplhá do astronomických výšin. Zveřejněné odhady lítají od stovek tisíc přes miliony až k částkám, za které by vesnická hospoda chlastala zadarmo celé léto, zvlášť v souvislosti s prázdným návratem stroje, ačkoliv přesný papír se smlouvou nikdo z plebsu samozřejmě neuvidí. Nabízí se selská otázka: když vyjde pouhá cesta na takový randál, kolik stála celá šaškárna s návratem k urně a zase zpátky do pouště?
Gumák původně na nějaké obecní volby zvysoka prděl a hodlal se smažit na sluníčku, jenže po vlně hejtů na sítích dostal strach z propadu popularity, otočil kormidlo, odvolil v Černoučku a upaloval zpátky do tepla. Z africké tramtárie do rodné hroudy využil menší tryskáč Hawker, jehož pronájem spolkl další hromadu bankovek, kterou by normální rodina střádala do prasátka celá léta. Selská kupecká logika nepustí. Původní výlet do Maroka, bleskový úprk k urně a následný návrat k velbloudům tvoří několik samostatných štací. Sečteno, podtrženo, výsledná suma dosahuje šílených cifer, ze kterých jde hlava kolem. Přesně takové věci by plebejci v podzámčí měli vědět. Ne proto, že by obstarožní lampasák ve výslužbě musel drkotat zuby v linkovém autobusu, nýbrž proto, že jde o hlavního ceremoniáře státu a krok vyvolávající otázky, čí peněženka celou parádu sponzorovala. Těžko uvěřit pohádce, že bájní kámoši, údajně skládající drobné na první let, letěli otočku za těžké miliony jen proto, aby Gumák hodil papír do krabice. Vytáhl snad Gumák z vlastní kapsy několik měsíčních gáží za svůj výlet k urně? Téhle báchorce pravděpodobně neuvěří ani nejzarytější Gumákova fanynka v růžovém triku. Kdo to tedy celé zacáloval? Zbrojařská klika, nebo jiný štědrý mecenáš z pozadí? Zkraje roku přitom Gumák šermoval fotkami ze španělského vandru, kde ukazoval omlácený pokojík a kázal moudra o tom, že luxus znamená motorku, partu a volnost. Presstitutky, které o motorkách vědí lautr hovno, dojetím div nebrečely nad skromným přespáváním v motorkářské noclehárně. Kdo jsou vlastně tajemní kumpáni, kteří na jedné straně údajně chrápou na palandách v hostelu a obratem vysolí balík za soukromý letoun?
Hradní loutkovodiči vyrukovali s historkou, že výprava složila prachy na dřevo rovným dílem a Gumák miliardáře vůbec nezná. Bankovní dům rovněž přispěchal s prohlášením o standardním pronájmu za běžné ceny. Pochybnosti tím ale rozhodně nekončí, naopak teprve tady začínají pořádně smrdět. Vzniká brutální groteska, kterou nepřehlédne ani slepý. Z jedné strany naleštěný obrázek Gumáka jako skromného chlapíka spokojeného s pryčnou a bandou kámošů, z druhé strany soukromý dálkový tryskáč, jehož pár hodin v luftu spálí víc peněz, než průměrný vesnický volič vydělá za půlku života. Nikdo netvrdí, že má hradní chameleon předstírat chudobu a spát pod mostem. Jde o propastný rozdíl mezi nakašírovaným divadlem pro tupé publikum a reálnými panskými móresy, přičemž míchat dohromady pózu a realitu je prachobyčejná levárna. Pořádný otazník visí nad tím, kdo zacáloval výlet hradní ochranky, která musí dělat garde, ať se děje cokoliv. Gumák přece není soukromá osoba bez kapky zodpovědnosti vůči platícím divákům. Kolik se za vyhozené prachy mohlo nakoupit agregátů pro východní bojiště, na které Gumák tak nadšeně vybírá od důchodců? Kolik sazí vypustil do luftu tenhle milovník ekologických pouček a sdíleč zelených magorů? Důvěra nestojí na naaranžované fotce skromné postele s motorkou. Padá a stojí na tom, zda dokáže Gumák bez vytáček vysvětlit kšefty a legrácky odehrávající se mimo záběr falešných kamer a trapných reklamních plakátů.
Pokud má podle vás smysl dál propichovat naleštěné mediální bubliny, dejte Facebroukovi lajk, sledujte, sdílejte a přidejte se k diskusi. Bez vás můžu do mediálního bordelu řvát od rána do večera. S vaší pomocí je alespoň šance, že rachot uslyší i někdo v poslední řadě. Facebrouk.cz a Kancelář posledního rozumu nevznikly z dotací, grantů, reklam ani peněz politických sponzorů. Nikdo mi neplatí za to, koho chválit, koho šetřit a do koho raději nevrtat. A přesně tak to chci zachovat.
Veškerý obsah Facebrouka zůstává veřejný a přístupný každému. Kdo může a chce, může dobrovolně podpořit Facebrouka na platformě Opinio, na profilu "FACEBROUK – Kancelář posledního rozumu", za cenu pouhých dvou kafíček za měsíc. Každá koruna pomáhá hradit provoz webu, přenos dat a další náklady. Díky vaší podpoře může Kancelář posledního rozumu dál svítit do české politické bažiny a vytahovat na světlo to, co by mnozí raději nechali hnít ve tmě.
Podporou navíc držíte dveře otevřené i lidem, kteří si placený obsah dovolit nemohou. Všichni čtou totéž. Ať přispěli stovku, nebo ani korunu.
Líbil se vám článek? Sdílejte ho, doporučte a pošlete dál. Máte tip na kauzu, politickou absurditu nebo úřední pitomost? Napište na facebrouk.redakce@gmail.com Diskuse pokračuje ve skupině "Facebrouk – Archiv absurdit a diskuse čtenářů".

Chcete-li Facebrouka pozvat na kávu, použijte QR kód Číslo účtu 323549364/0300.
Děkuji za přízeň, sdílení i podporu. Díky vám zůstává Facebrouk veřejný, nezávislý a bez placené závory.
Mstivoj Facebrouk
