Nesmí jim to projít ani náhodou !!!

Jak Gumák otočil korouhvičkou                                                                                                                                                                                                    Člověk by nevěřil, jak zázračné účinky má čerstvý průvan vanoucí přes oceán. Nad hradním močálem se zničehonic rozsvítilo tak prudké světlo rozumu, až to vypadá, že tam hradnímu komoušovi vyměnili celou sadu baterek. Gumák totiž bohorovně oznámil do kamer, že car Vladimir si přece jenom zaslouží nějaký ten slaďoučký bonbónek, třeba rozmrazení diplomatických vztahů a citelné přiškrcení sankcí, aby měl v Moskvě chuť podepsat příměří. Náš bezpáteřní kariérní převlékač uniforem a kabátů bleskově zachytil nový západní vítr a rázem jsou v trapu velkohubá kázání o tom, že druhá strana rozumí výhradně hrubé síle, že jediná cesta k míru vede přes válečné přípravy a že ukrajinskému mlýnku na maso musíme posílat bezpodmínečnou podporu až do úplného roztrhání těla. Ruské tankery vesele brázdí oceány směrem k americkým břehům, každý si u ropného vrtu nakupuje tekuté zlato dle libosti, kyjevský komediant v zeleném triku je definitivně v loji s vyhlídkami počítanými na pouhé týdny a hradní obstarožní lampasák Varšavské smlouvy v záloze už moc dobře větří, že musí okamžitě otočit desku, aby ho v novém cirkusu vůbec nechali sedět v šatně.

K tomu všemu Gumák s kamenným ksichtem dodal neuvěřitelnou perlu, že příměří na bojišti už bylo takřka na dosah ruky, jenže ho prý zákeřně zhatila dohoda Donalda Trumpa s Kremlem. Celé roky přitom stál právě Gumák se svými evropsky hodnotovými kumpány v první řadě těch, kdo házeli jakékoliv mírové iniciativě klacky pod nohy a zoufale prosili o masivnější zapojení amerických zbraní do krvavé řeže. Byl to právě Gumák, kdo nadšeně tleskal Borisi Johnsonovi, když přijel do Kyjeva zakázat dohodu z Istanbulu a poslal statisíce chlapů raději umírat do zákopů.                                              Gumák a jeho věrná úderka mediálních presstitutek pořádali nelítostné hony na každého, kdo odmítal válečné bubnování, nasazovali lidem psí hlavy, obviňovali odpůrce ze schvalování genocidy a tahali novináře i občany po soudech. Presstitutky jako Brodníčková, Bartoníček či Bartkovský ruku v ruce s Ropušanem a Gumákem z nás dělali bezpečnostní hrozbu pro republiku, nálepkovali nás fašisty a každého, kdo navrhoval normální diplomatické jednání, okamžitě cejchovali jako vlastizrádného kolaboranta.                                                                                                                       A zhlédněme na ten zázrak, dneska tentýž Gumák vážně navrhuje zasednout k jednacímu stolu, uvolnit sankční oprátku a nabídnout vstřícné gesto výměnou za klid zbraní. Odříkává přesně to, co normální lidi říkají více než čtyři roky a co Jindřich Rajchl s ostatními hlásal z amplionů na zaplněných náměstích. Najednou papouškuje věci, které mohly platit už před lety, o miliony zmařených životů dříve a bez totálního rozvratu hospodářství. Ještě včera se podle hradních keců bojovalo u Kyjeva za Prahu a dneska se s protistranou bude v zájmu klidu způsobně vyjednávat. Snad mají obrovskou radost všichni čeští dobrodruzi, co na Donbasu nechali zdraví a nohy, jak to s protistranou náramně vybojovali, a snad skáčou blahem i naivní dárci, co posílali výplaty na slavný Dárek pro Putina. Po letech utahování opasků, pustošení peněženek a budování policejního státu přichází jejich zbožňovaná hradní modla, aby do puntíku zopakovala slova, kvůli kterým lidé v dvaadvacátém roce mrzli na demonstracích.                                                                                                                                                                                                                              Prý je nutné jednat, aby se evropská pozice nestala úplně bezvýznamnou, mudruje Gumák, který udělal absolutně všechno pro to, aby se starý kontinent ocitl přesně v téhle ponižující stoce. Ještě nedávno vykřikoval do mikrofonů, že pouze odhodlaný národ se zbraní v ruce ochrání hranice, jenže s takovým prodejným kormidelníkem v čele nebude nikdo se zdravým rozumem bránit ani kurník za vsí.                                      Předvést tak neuvěřitelnou ohebnost gumové páteře a ještě svalit zmařený mír na Trumpovu dohodu s Putinem, to překonává i vyhlášené kejkle starých londýnských intrikánů. Dokonce i polští sousedé otáčejí kormidlem mnohem důstojněji, když si najednou zčistajasna všimli, že v ukrajinských řadách pochodují obdivovatelé Stepana Bandery. Hradní chameleon však předvedl tu nejodpornější a nejžalostnější podlézavost, když hodil vinu za čtyři roky vlastního válečnického fanatismu na Donalda Trumpa. Právě americký prezident prý zmařil mír, který Brusel tak dojemně budoval dodávkami kanónů a Kyjev přísunem čerstvého jatečného masa do mlýnku.

Vypadá to, že velká řežba definitivně padá pod stůl, protože zámořský sponzor dal od celé šarády ruce pryč, což v celém tom bahně představuje jedinou dobrou zprávu. Zůstáváme ovšem obklopeni cyniky, kteří posílali cizí syny na smrt a bez uzardění lhali o reálném stavu frontové linie. Žijeme mezi politickými vyžírkami, kteří si hýčkali cizí neonacismus a banderovský kult, mezi cynickými panáky schopnými poslat na jatka celou republiku pro pocit vlastního vítězství a mezi takzvanými elitami, pro něž cizí krev znamenala jenom skvělou záminku k bezuzdnému mastění kapes.                          Jakmile vyšlo najevo, že zámořská velmoc horké kaštany z ohně tahat nebude, celá parta předvádí bleskový obrat. Najednou mají plnou hubu mírových holubic, mudrují o uvolňování hospodářských embarg, roní krokodýlí slzy nad počty padlých a zničehonic objevili hluboko zakořeněnou korupci i temné historické kulty u svých včerejších kyjevských idolů. Člověk ani nechce domýšlet, jak hluboko v bažině bychom vězeli, kdybychom před lety nezačali tohle progresivistické a eurounijní běsnění aspoň trochu brzdit a nastavovat mu zrcadlo.

Pokud dopustíme, aby takový křivák seděl na Hradě i další volební období, nezasloužíme si jako společnost žádné smilování. Pokud dovolíme, aby se k erárnímu žlabu vrátili vykutálení aktéři z korupčních kauz a dotačních tunelů, ztrácíme jakýkoliv nárok na přežití. Pokud necháme vnitro dál tolerovat praktiky z minulé éry a podlézat starým pořádkům, nesmíme se divit následkům, až nás po utichnutí zbraní zaplaví zdivočelí ozbrojenci z východního bojiště, pro které lidský život nemá cenu ani zlámané grejle, což může být realitou dřív, než napadne první pořádný vánoční sníh.                               Tahle nehoráznost jim zkrátka nesmí projít. Prošlo jim humanitární bombardování srbských měst, prošla jim krvavá tažení v Afghánistánu i Iráku a prošlo jim rozbití kvetoucí Libye na padrť. Nemůžeme jim darovat vyprovokování a umělé prodlužování nejkrvavějšího masakru od pětačtyřicátého roku. Při pohledu na to, jak hladce a bez uzardění Gumák obrací kabát podšívkou navrch a jak poslušné stádo uvědomělých ovcí okamžitě bečí novou melodii, se člověku zvedá žaludek z tak nepokryté falše. Shazovat vinu na Trumpa překračuje veškeré meze lidské drzosti a pohoršení nad takovou morální bídou bere chuť věřit v jakoukoliv spravedlnost.                                                                                                                                         Nános špíny a pokrytectví v našich veřejných maštalích přesáhl únosnou mez. Chlív je narvaný hnojem až po strop, skutečné dobro v tom puchu přestává být vidět a hnilobný zápach se šíří přímo z nejvyšších pater. Celá tahle nechutná komedie nesmí vyšumět do ztracena pouhým mávnutím ruky a výzvou k zapomnění, protože jakmile se panstvo oklepe, spustí stejný cirkus znovu, začnou zase vybírat na nové zbraně a vlastní neschopnost budou znovu omlouvat cizím nebezpečím. Ponechat bezpáteřní gaunery ve funkcích bez vyvození odpovědnosti znamená jistou cestu na popraviště.

Kancelář posledního rozumu a Archiv absurdit od začátku fungují jako poctivý úklidový servis, protože špína k životu patří, ale musí se pravidelně vyvážet na hnůj. Jakmile se hromada splašků pouze přikryje čerstvou slámou, dříve nebo později celý barák zamoří. Na Hradě i ve vládních palácích smrdí tlející kompost na sto honů jen proto, že nájemné presstitutky udělaly z obyčejného hnoje posvátnou relikvii. Je nejvyšší čas provést generální očistu, nikoliv s naivní představou o dokonalém ráji, ale proto, aby v našem životním prostoru zbylo aspoň trochu dýchatelného vzduchu a nemuselo se uklízet až po hromadách zbytečných hrobů a rozkradených miliardách nacpaných do soukromých trezorů.                                                                          Odpustit lze chybujícímu člověku, který projeví upřímnou lítost, nikoliv bezohlednému, bezpáteřnímu křivákovu převlékači dresů, který se druhý den tváří, jako by právě spadl z jahody. Dveře Kanceláře posledního rozumu zůstávají otevřené pro každého. Tuhle nechutnou zradu na lidech jim zkrátka nesmíme nechat projít, ani kdyby se Gumák na hlavu stavěl.

Má podle vás smysl dál propichovat naleštěné mediální bubliny a šťourat do české politické žumpy? Dejte Facebroukovi lajk, sledujte, sdílejte a diskutujte! Bez vás můžu do mediálního bordelu řvát od rána do večera. S vaší pomocí ten rachot uslyší i v poslední řadě!

Facebrouk.cz a Kancelář posledního rozumu fungují bez dotací, reklamních sponzorů a politických objednávek. A tak to také zůstane!

OD 1. PROSINCE 2026 OTEVÍRÁME ČLENSKÝ KLUB KANCELÁŘE POSLEDNÍHO ROZUMU!

Za pouhých 99 Kč měsíčně, cenu dvou kafíček, získáte kompletní fejetony, exkluzivní nedělní speciály, pohled do zákulisí politických dementosaurů a přístup do soukromé diskusní skupiny. Veřejný Facebrouk samozřejmě pokračuje dál!                                                                        Podpořte nezávislou satiru, která se nebojí strkat nos do politických splašků! 

                                                                       Dobrovolně můžete přispět už nyní prostřednictvím QR kódu                                                                          Číslo účtu 323549364/0300.

Máte tip na další průser? Pište na facebrouk.redakce@gmail.com.                                                                                                                                        Veřejná diskuse pokračuje ve skupině "Facebrouk – Archiv absurdit a diskuse čtenářů".

Lajkujte, sdílejte, diskutujte a pomozte Facebroukovi pořádně rozvířit český politický močál!

Mstivoj Facebrouk