Domácí lynčování

Tak vida. Čestmír Strakatý najednou objevil Ameriku a s tváří člověka, kterému právě spadla střecha na hlavu, vypráví, jak vypadá internetový lynč a že je to prý psychické peklo.                                                                                                                                                                                          Inu, vítej v krajině, kterou jsi dlouhé roky pomáhal zalévat. Přiznám se bez mučení, že ve mně to nevzbuzuje ani špetku soucitu.                                Jen doufám, že se ti z té vlastní polívčičky nezaskočí, Čestmíre.                                                                                                                                            Celé roky jsem tě nevnímal jako nestranného moderátora, ale spíš jako ochotného konferenciéra jedné správné názorové pouti, kde se jedněm rozprostíral červený koberec a druhým se pod nohy sypaly rezavé hřebíky.                                                                                                                        Když přišli hosté z té "správné" stáje, usmívalo se studio jako výloha cukrárny, ale jakmile dorazil někdo z opačné strany barikády, atmosféra zhoustla rychleji než vzduch ve staré kuřárně čtvrté cenové po výplatním pátku.

A teď stačila jediná fotografie s Otou Klempířem a celá ta parta profesionálních kazatelů tolerance se na tebe vrhla jako hejno potkanů na převržený kontejner za masnou.                                                                                                                                                                                          Najednou žádné porozumění, žádná empatie, žádné "každý má právo na vlastní názor".                                                                                              Jen hysterické kvičení, morální soudy a veřejné pranýřování, jako kdyby ses nechal vyfotit s čertem podepisujícím smlouvu na dodávku síry do Brusele.                                                                                                                                                                                                                                        A právě v tom spočívá ta nejkrásnější groteska celé téhle frašky.                                                                                                                                            Ti samí ideologičtí dozorci správného myšlení, kteří roky poučovali celý národ o slušnosti, respektu a boji proti nenávisti, dnes rozjeli vlastní štvanici s vervou vesnických drben, které po nedělní mši hledají další oběť k rozcupování.                                                                                                Jejich morálka se zase jednou ukázala být pružnější než použitý prezervativ nalezený za kulturákem a jejich zásady vydržely přesně do okamžiku, než se na lavici obžalovaných ocitl někdo z jejich vlastního dvorku.

Ne, nemám z toho radost.                                                                                                                                                                                                  Internetový dav je odporná smečka bez ohledu na to, koho právě kouše do kotníků.                                                                                                      Jenže když člověk celé roky mlčky přihlíží tomu, jak se z veřejného prostoru stává aréna pro digitální kamenování, kde mediální presstitutky přikládají pod kotel, servilní komentátoři rozdávají morální známky a neobolševičtí aktivisté převlečení za obránce demokracie rozhodují, kdo ještě smí sedět u stolu a kdo už má být vyhozen na ulici jako toulavý pes, nemůže se potom tvářit překvapeně, když se ta rozzuřená smečka otočí i proti němu.                                                                                                                                                                                                                                Dav totiž nemá přátele.                                                                                                                                                                                                          Dav má jen další oběti.                                                                                                                                                                                                                   A karma, ta stará protivná účetní s mastným drdolem a ošoupaným sešitem pod paží, nakonec stejně zaklepe na dveře každému.                           Někomu dřív, někomu později.                                                                                                                                                                                                 Ale účet vystaví vždycky.                                                                                                                                                                                                          A nikdy se neptá, koho jsi volil ani komu jsi celé roky ochotně přikyvoval.

Facebrouk.cz | Kancelář posledního rozumu                                                                                                                                                                                        Líbil se vám článek?                                                                                                                                                                                                                  Sdílejte. Doporučte. Přeposílejte.

Máte tip na zajímavé téma, kauzu nebo úřední nesmysl?                                                                                                                                      redakce@facebrouk.cz

Diskuse k tomuto článku probíhá ve skupině:                                                                                                                                                                    Facebrouk – Archiv absurdit a diskuse čtenářů                                                                                                                                                                        Připojte se k debatě:
https://www.facebook.com/groups/httpswww.facebrouk.cz/

Pokud vám Facebrouk dává smysl a chcete podpořit vznik dalších fejetonů, videí a nezávislé politické satiry, můžete přispět dobrovolným darem. Každá koruna pomáhá udržet projekt nezávislý.

QR kód je na obrazovce                                                                                                                                                                                                              Číslo účtu: 323549364/0300

Děkuji za přízeň, podporu a sdílení.                                                                                                                                                                                        Mstivoj Facebrouk