Bude Gumák vyjednávat s medvědem z Kremlu ???

To už šílenství v unijním bordelu dosáhlo vrcholu absurdity?                                                                                                                                                            V Kanclíku posledního rozumu právě zahučela stará elektrická skartovačka, zakašlala a s ohlušujícím skřípěním se zakousla do stohu ministerských tiskových zpráv, až z ní vyletěl oblak papírové řezanky přímo na stůl. Praštil jsem do stolu, až nadskočilo staré úřední razítko i plechovka se sponkami, rozrazil křídlo okna do dvora, ať průvan vyžene zatuchlý vzduch, a z otlučeného plecháče do sebe nalil studený jablečný mošt na zklidnění záchvatu smmíchu. Na monitoru totiž bliká další depeše z pražského a bruselského politického močálu a pohled na monitor vyvolává okamžitý záchvat smíchu, protože takovou porci nestoudného cynismu a panského blouznění by nevymyslela ani ta nejotrlejší rajda z putyky čtvrté cenové. Mír v ruskoukrajinském masakru představuje nebývale tvrdou realitu, kde volba vyjednavače ukáže, zda unijní dementi myslí situaci vážně, nebo pouze zkoušejí zachránit rozpadlou fasádu před totálním výpraskem. Potvrdí-li se, že bruselská sebranka definitivně zešílela, pak zvěsti o nasazení Gumáka do diplomatického ringu mohou být děsivou pravdou.

Panská sedmadvacítka si po letech válečnického halekání konečně se staženými půlkami přiznala krutou realitu, že s ruským medvědem je nutné zasednout ke stolu a jednat. Mezitím ovšem unijní diletanti stihli prošustrovat veškeré vyjednávací páky, vyprázdnili vlastní muniční sklady a ztratili přízeň Donalda Trumpa, který hodlá dupnout na plyn a tlačit na bleskový mír bez ohledu na hysterické záchvaty svazáckých, aktivistických euroblbů. Ruský medvěd bude podle svého zvyku zdržovat a natahovat čas, a jakmile se Doníkovi kňourání eurodementů znelíbí, jednoduše přiblblou Evropu obejde třeba skrze kšefty a ústupky v čínském revíru. Tlak naroste do brutálních obrátek, čas se povážlivě krátí a bezmála pět let velkohubých keců o tahání Putina před mezinárodní tribunál v Haagu se na jednáních zákonitě podepíše těžkým bolehlavem.

V celém evropském panoptiku zbyli pouze tři reální hráči schopní s Putinem mluvit a vyrazit z něj aspoň něco, víc použitelných figur v močálu nezůstalo. První volbu představuje finský prezident Alexander Stubb, jehož nadstandardní vztahy s Trumpem dokážou sladit pozice Brusele se zámořím, nebo aspoň Trumpovi po lopatě vysvětlit, o co starému kontinentu vlastně jde. Stubb vystupuje jako ostřílený pragmatik, zvládne manévrovat mezi Trumpovými lidmi a současně umí unijním nafoukaným euroblbečkům vmést do očí nepříjemné pravdy tak, aby jim situace konečně docvakla v makovicích.

Druhou figurou v záloze je Mark Rutte, šéf celého aliančního spolku NATO, protřelý kariérista a zkušený politický hráč vybavený reálnou silou nabízet hmatatelné protihodnoty. Rutte se opírá o stomiliardové finanční zázemí evropské základny, což pro Trumpa ztělesňuje jedinou podstatnou modlu, totiž tvrdé prachy. Vstup ukrajinského státu pod křídla aliance bude ústředním bodem programu a Rutte má dostatek politické drzosti unijní aktivistické kázání převálcovat, usoudí-li, že bez takového kroku ke klidu zbraní nedojde.

Třetí použitelnou postavou zůstává belgický premiér Bart de Wever, jehož hlavní zbraní jsou opět gigantické peníze. Na belgickém kývnutí visí osud stovek miliard v zamrzlých ruských aktivech, po nichž mlsně kouká Putin i Trump, přičemž Wever ukázal neprůstřelný pragmatismus ve chvíli, kdy unijní blbokracie hodlala cizí majetek za krajně podezřelých okolností rozfofrovat na sponzorování ukrajinského válečného mlýnku.

S Trumpem, Putinem a čínským vládcem Si Ťin-pchingem se debata nepovede o vzletných hodnotách ani o moralizování, nýbrž o hrubé síle, moci a hromadách bankovek. Sílu reprezentuje Stubb s Ruttem, peníze drží Wever a nikdo další v evropské bažině k dispozici není. Giorgia Meloni nemá v šrajtofli nic lákavého a führerka Ursula von der Leyen k ní chová čistou nenávist. Donald Tusk nosí polský cejch, což představuje okamžitou diskvalifikaci z ruského pohledu, a na Robertu Ficovi se rozhádaná evropská blbokracie neshodne, ačkoliv by pro tvrdé handrkování nepředstavoval marnou kartu, nicméně Wever nabízí nesrovnatelně silnější munici.

Gumák nemá za hranicemi starého kontinentu žádné vlivné přátele, postrádá jakékoliv páky na Čínu, neumí jednat s Američany a o nějakém respektu z ruské strany si může nechat leda zdát v hovorech s politrubkou v lánském pelechu. Gumák nemá reálnou pozici, nedokáže položit na stůl vůbec nic, žádné strategické spojenectví, žádnou institucionální váhu po vzoru velení aliance a o miliardových sumách už teprve nemůže padnout ani slovo.                                                                                                                                                                                                                  Vůči Gumákovi nejde o žádnou osobní zášť.  Stal by se  pouhou marionetou na provázkách bruselských zkrachovalců. Jejich letitá tupost a arogance dohnala Evropu do ponižujícího kouta. Úvahy o vyslání Gumáka do moskevského medvědince brutálně obnažují totální odtržení unijní blbokracie od reality všedních dnů. Samozřejmě pokud nejde o pouhý výplod chorého mozku nějaké debilní presstitutky s menopauzou. Případně o zastírací manévr, který má odvést pozornost od jeho stále bobtnajícího průseru v Maroku.                                                                            Gumák by totiž dopadl při svém gigantickém IQ 107, nulových diplomatických zkušenostech a brutální gumové ohebnosti vlastní páteře jenom jako laciné medvědí žrádlo poházené po kleci. Doba planého kázání o morálce skončila, nastává krátká a neúprosná řežba o oběživu, územních ústupcích, vlivu a byznysu, kde proti sobě zasednou Trump, Si Ťin-pching a car Vladimir

Pro záchranu zbytků Ukrajiny i samotných Ukrajinců zůstává zbožným přáním, aby vyslání Gumáka bylo pouhou pitomou kachnou presstitutek vypuštěnou z mediální žumpy. Evropští papaláši si musí konečně kousnout do jazyka, spolknout pýchu a poslat vyjednavače s reálným vlivem, schopného řešit nesmírně kruté otázky, před kterými si celý politický močál bezmála pět let zbaběle zakrývala oči i uši. Gumák takovým borcem v žádném případě není a ani v Archivu absurdit na takovou komedii už dávno nikdo neskočí.

Má podle vás smysl dál propichovat naleštěné mediální bubliny a šťourat do české politické žumpy? Dejte Facebroukovi lajk, sledujte, sdílejte a diskutujte! Bez vás můžu do mediálního bordelu řvát od rána do večera. S vaší pomocí ten rachot uslyší i v poslední řadě!

Facebrouk.cz a Kancelář posledního rozumu fungují bez dotací, reklamních sponzorů a politických objednávek. A tak to také zůstane!

OD 1. PROSINCE 2026 OTEVÍRÁME ČLENSKÝ KLUB KANCELÁŘE POSLEDNÍHO ROZUMU!

Za pouhých 99 Kč měsíčně, cenu dvou kafíček, získáte kompletní fejetony, exkluzivní nedělní speciály, pohled do zákulisí politických dementosaurů a přístup do soukromé diskusní skupiny. Veřejný Facebrouk samozřejmě pokračuje dál!                                                                          Podpořte nezávislou satiru, která se nebojí strkat nos do politických splašků! 

                                                                             Dobrovolně můžete přispět už nyní prostřednictvím QR kódu                                                                  Číslo účtu 323549364/0300.

Máte tip na další průser? Pište na facebrouk.redakce@gmail.com.                                                                                                                                    Veřejná diskuse pokračuje ve skupině "Facebrouk – Archiv absurdit a diskuse čtenářů".

Lajkujte, sdílejte, diskutujte a pomozte Facebroukovi pořádně rozvířit český politický močál!

Mstivoj Facebrouk