A co dál Gumáku ?

Gumák neustále stupňuje své veřejné výstupy vůči vládě a já už si pomalu říkám, jestli z Hradu ještě občas vládne prezident, nebo tam od rána do večera zkouší nové číslo principál kočovného cirkusu, který nedokáže projít kolem jediného zrcadla, nedej bože kamery, aniž by se nenadmul jako kolikou postižená kobyla zapomenutá uprostřed zanedbané pastviny.                                                                                                                                            A není to žádná novinka.                                                                                                                                                                                                               Tuhle neutuchající potřebu být u všeho, všechno okomentovat a tvářit se jako poslední maják státnické moudrosti pozoruji už od sestavování vlády Andreje Babiše a s každým dnem ve mně sílí pocit, že se Hrad změnil v zatuchlou šatnu herecké šmíry, kde se místo státnictví každý den zkoušejí nové kostýmy ega, zatímco presstitutky a servilní komentátoři leští každé Gumákovo zakašlání s takovou nábožnou úctou, jako kdyby právě objevil recept na spasení republiky, přestože já v tom vidím jen další ochotnické představení, ve kterém se mluví pořád víc, pózuje ještě víc a říká pořád míň.

Opoziční Pětilepra se spolu se syčícím klubkem hadích našeptávačů, seskupených kolem nikým nevoleného Koláře, Žantovského a Dobrovského prostě nikdy nesmířila s volební porážkou v podzimních sněmovních volbách. A řekněme si to bez obalu, byla to porážka naprosto zasloužená.                Když totiž několik let vládnete způsobem, který obyčejným lidem připomíná návštěvu u zubaře s vrtačkou poháněnou šlapacím kolem, u které musí pacient ještě vlastníma nohama šlapat, aby si mohl nechat odvrtat zub, těžko můžete čekat, že vám voliči na rozloučenou zatleskají a budou mávat kapesníčky. Jenže některým lidem ego překáží ve výhledu natolik, že místo pohledu do volebních výsledků raději hledají viníky všude kolem sebe.

Nutelliérova vláda Národní pohromy, slepená z nýmandů, politických šmejdů a všeho schopných kariéristů, kteří se slova "páteř" štítili stejně jako slova "svědomí", předváděla celé čtyři roky kolosální neschopnost řídit stát. Tato smečka dementosaurů, vedená sebestředným narcisem s věčně mastným čelem, špatně nastřelenou patkou a hlavou nadutou vlastním egem, uvrhla Českou republiku v letech 2022 a 2023 do historicky nejvyšší inflace v mírových časech, která v souhrnu obou let atakovala třicet procent a milionům lidí během několika měsíců znehodnotila úspory budované celé roky. A jako by to nestačilo, většinu svého vládnutí působila dojmem poslušné pobočky, která se nezajímá o zájmy vlastních občanů, ale reaguje na pokyny svých "nadřízených" z Brusele a tehdy i z Bidenova Washingtonu a jeho Deep State.

Výsledkem jejich čtyřleté nekompetentní hrůzovlády byl státní dluh nafouknutý o jeden bilion dvě stě miliard korun. Bilion dvě stě miliard. Za čtyři roky. To už není účet za špatné vládnutí. To je účet za státní demolici.

A jako ta nejbizarnější, dokonale shnilá třešnička na tomhle smradlavém, plesnivém dortu opoziční stupidity přišla jejich slavná, do ruda vyhrocená společenská atmosféra, kdy byl každý obyčejný člověk, co si dovolil na naší národní pavlači vyslovit byť jen tu nejmenší, mírnou pochybnost o tom chaotickém, naprosto bezkoncepčním směřování Nutelliérovy vlády Národní devastace, okamžitě a bez milosti veřejně onálepkován, polit kbelíkem pomejí a vláčen tím nejhlubším mediálním bahnem.                                                                                                                                                                        Jednou jsem byl já a někteří z mých sousedů označeni jako placení ruští trollové, podruhé smradlaví dezoláti z maringotky, pak zase Putinovi poskoci, proruské svině, a mozkovým gigantem Decroix byli lidé nesouhlasící s názory Pětilepry nazváni svoločí.                                                                                    Jakýkoliv jiný nepřítel jejich jediného, správného, unifikovaného bruselského smýšlení byl ostrakizován, protože v téhle zvrácené éře úřednických šíbrů a grantových parazitů zkrátka nebylo největším hříchem beztrestně lhát občanům do ksichtu, tunelovat státní kasu přes Dozimetry nebo systematicky ničit a ožebračovat vlastní zemi.                                                                                                                                                                                                  Úplně nejhorším, téměř hrdelním zločinem, za který vás inkvizice Pětilepry hnala před televizní kamery jako na pranýř, bylo dovolit si drze nesouhlasit s jejich vrchními ministerskými klauny, odmítnout tleskat téhle zpackané estrádě a na rovinu říct, že král z prázdné Nutelliérovy sklenice je prostě úplně nahatý.

Fakt už se mi ani za nic nechce znovu pracně vypisovat a tahat z paty všechny ty nechutné, smradlavé urážky, které ta tehdejší pětikoaliční vládní soldateska s gustem lepila na záda slušných, pracujících občanů s takovou obrovskou vervou a neochvějnou jistotou, s jakou ožralej vinař ve sklepě třetí kategorie lepí falešné viněty na láhve zkyslého patoku pro nezkušené turisty.                                                                                                V samém čele téhle odporné, celonárodní štvanice na každého, kdo měl v hlavě aspoň dva funkční šedé neurony, hrdě stál jejich slavný armádní magor a cenzorský chovatel Foltýn, sekundovaly mu obstarožní, nejen morálně, orajtované a politicky proháněné kurtizány Decroix s Černochovou a nefalšovanou Blbuší, přičemž zpoza rohu to celé jistil samotný vrchní boss zkorumpované Dozimetr mafie STAN, Prevítek Ropušan, kterému z kapsy koukal hulvát Hřib se svým cyklisticko-slepičím džihádem, zatímco na mezinárodní scéně nám dělala gigantickou ostudu naše slavná diplomacie v podání neschopného Knedlíka Mastikulky, vedle něhož poskakovali přiblblí, hysteričtí svazáci Hladík s Havlem a celá ta lidovecká, křivá, skrz naskrz prolhaná flanďácká špína reprezentovaná Výborným, Jurečkou a Bartoškem.                                                          Korunu tomu všemu samozřejmě nasazovali prověření vlastizrádci z Evropského parlamentu, bruselská sebranka ve složení Zdechlina, Niedermayer, Kolář a Farský, doprovázená svými věrnými, věčně nadrženými hlásnými troubami z řad prodejných mediálních presstitutek, které za drobný dotační peníz štěkaly na povel jako vzteklí čoklové u cirkusové maringotky.                                                                                                        Co však bylo na tomhle celém třetiřadém divadle pro mě osobně ze všeho nejhorší, nejsmutnější a nejvíc k zblití, je ta děsivá skutečnost, že se k téhle hysterické inkviziční štvanici, organizované bandou politických šíbrů a dotačních podvodníků, nakonec nepochopitelně a nehorázně ochotně přidala i část zblblé, zmanipulované české veřejnosti, která těmhle klaunům ještě nadšeně tleskala z první řady a sborově řvala, jak na lesy, zatímco jim ti stejní šašci zrovna vytahovali poslední drobné z kapes.

Tento úctyhodný kal z úplného dna té nejhlubší politické bažiny, plné prehistorických žabích sraček, tlejícího grantového listí a leklých ryb, se totiž sám sebe tehdy bezostyšně stylizoval a dodnes se s nehoráznou, nestydatou drzostí drze stylizuje do role jakéhosi morálního svědomí národa, do role samozvaných, nafoukaných lepšomloků z pražské stoky a kavárenských kumbálů, kteří si s arogancí sobě vlastní osobují patent na rozum a právo autoritativně určovat, kdo je ještě ten správný, uvědomělý občan a kdo už je naopak jen podřadný odpad hodný toho nejtvrdšího veřejného opovržení, čímž tihle političtí šíbři a jejich mediální podržtašky dokonale rozdělili naši společnost způsobem, jaký jsme v téhle zemi od listopadu 1989 ještě nikdy nezažili.                                                                                                                                                                                                                                          Výsledkem téhle jejich šílené, groteskní jízdy na zdivočelém dotačním kolotoči je jenom zdevastovaný veřejný prostor a hluboké, krvácející jizvy po hysterické inkviziční štvanici, které se budou v duši obyčejného českého člověka hojit velmi, velmi dlouho, pokud se tedy v našem napůl zkrachovalém státním cirkuse pod vedením ideologických dozorců a parazitických neziskovek vůbec někdy úplně zahojí, protože tenhle jedovatý koktejl zášti a nadřazenosti se prostě z paměti národa jen tak lehce neodpáře.

Jak se totiž na plno ukázalo v podzimních volbách, mlčící většina národa, která na tyhle dotační orgie bývalé vlády, Nutelliérovy ministerské kretény a moralistické kázání z vysoka sere, už měla téhle zhoubné, zkorumpované politiky plné zuby.                                                                                                  Tenhle sešup se nehodlá zastavit ani teď, kdy si současné vládní strany seskupené kolem hnutí ANO Andreje Babiše udržují v čerstvých průzkumech veřejného mínění naprosto zřetelnou, drtivou a pro celou Pětidemolici devastující převahu, což v překladu z jejich vznešeného politického ptydepe znamená jediné – běžný občan by ty "pány a dámičky" z Pětilepry nejraději hnal svinským krokem a zmaloval jim ty jejich vypasené zadky řetězem od traktoru.                                                                                                                                                                                                                                                  Celá slavná Pětidemolice se totiž před zraky svých voličů drolí a sype jako zapomenutá, zapařená bábovka z diskontu, kterou někdo nechal ležet na stole v průvanu v opuštěném evropském kulturáku po konferenci o inkluzi, zatímco ti nejvyšší političtí nýmandi s egem nafouknutým jako kolikou postižená kobyla zapomenutá na dešti dál před kamerami blekotají ty své debilní lži, jako by měli situaci pevně v rukou.                                                      Lidem už zkrátka definitivně došla trpělivost s tímhle nekonečným festivalem stoprocentního amatérismu, kde jim parta zbytečných teoretiků z pražských kaváren a zkrachovalých politologů ordinuje brutální utahování opasků, zatímco se ta politická sebranka dál bezostyšně krmí u státního cecku, chlastá první ligu za erární peníze a chová, jako by žádný zítřek neexistoval.                                                                                                            Každé nové číslo z volebních modelů tak působí na naše úřední druidy formulářů, ideologické dozorce správného myšlení a koordinátory všeho a ničeho jako ledová sprcha na starého, prašivého kance v říji, protože těmhle čerpačům dotací a náhrad pomalu, ale jistě dochází, že tenhle drahý, zvrácený cirkus, kde si hrají na důležité ředitele zeměkoule a naštvaný občan jenom tluče držkou o zem a platí předražené lístky, se už nezadržitelně blíží ke svému definitivnímu, splachovacímu krachu.

Každodenní, hysterické a slintající útoky na vybrané politiky z vládní koalice, kdy jsou pod neustálou palbou prodejných lokajů stále Babiš, Macinka, Turek, nebo po novu Klempíř, nemluvě o setrvale propíraném Okamurovi, jsou totiž pro ty naše slavné mainstreamové a do morku kostí zkorumpované presstitutky doslova každodenním, tlustým chlebem, mohutně namazaným tou nejlevnější žlučí, kterou tyhle krysy produkují na obranu té své milované opoziční sebranky.                                                                                                                                                                                                                      Protivládní novinářskou sebranku, která se ve svých redakčních peleších chová jako nadržené štěnice v matraci hodinového hotelu, už dávno podezřívám, že rezignovala na jakýkoliv náznak řemesla, protože když vidím, jak plní své plátky hnojem na zakázku Pětilepry a Hradu otvírá se mi kudla v kapse a říkám si, že by se za tento sajrajt musel stydět i ožralej podomek, co zrovna vyváží maštal po stádu indických slonů postižených průjmem.                                                                                                                                                                                                                                        Se znechucením sleduju jejich trapné, žlučovité kampaně namířené proti komukoliv, kdo naší slavné opoziční a hradní šlechtě kazí kšefty.                Připadá mi to jako štace cirkusu třetí kategorie, kde po sobě malomocní šašci hází shnilými rajčaty, zatímco servilní protivládní komentátoři z pražských studií tomu tleskají s hubou dokořán, jako by chránili samotné základy západní civilizace a ne jenom svá vlastní teplá místečka u dotačních žlabů.                                                                                                                                                                                                                          Vidím naše slavné hlídací psy demokracie, jak se kolem dotačních koryt motají jako hladové mouchy kolem čerstvého psího lejna za střelnicí, a jakmile kluci z Pětilepry zakvičí, že lidé začínají moc koukat na ty jejich zpackané reformy a brutální složenky, spustí tihle mediální fízlové takový jekot a morální hysterii proti vládě, že vedle toho i ta nejhlučnější hala plná potrefených hus vypadá jako tichá oáza klidu.                                            Pro mě je to naprosto groteskní, zvrácené divadlo, kde tyhle amorální nuly s charakterem pružnějším než použitá šprcka staré šlapky z E55 plivou jedovaté sliny na každého, kdo odmítá držet hubu a krok s jejich utahanou protivládní propagandou, zatímco já, stejně jako chudák daňový poplatník v poslední řadě, jenom znechuceně zíráme, za jaké nehorázné chcaní do očí si vlastně musíme každý měsíc povinně platit.

Když tak se znechucením sleduju současné, nehorázně trapné spory o to, kde ten náš oslavovaný Gumák vlastně bude moct na summitu NATO v Ankaře složit své vypasené pozadí, musím se jen hořce smát tomu, jak se slavná prezidentská kancelář hroutí v hysterii kvůli tomu, jestli náš morální maják dostane židli u stolu pro dospělé, nebo jestli ho nakonec šoupnou k mastnému stolku v kuchyni hned vedle umývačky černého nádobí, případně zda stráví večer o samotě ve svém hotelovém apartmánu, který si s pláčem a fňukáním vybrečel jako malé tlusté děcko, kterému na pouti nechtěli koupit cukrovou vatu.                                                                                                                                                                      Mně, jako člověku, který tenhle byrokratický hnůj sleduje už příliš dlouho z první řady tohohle zdemolovaného, ochotnického divadla, je naprosto jasné, že v téhle grotesce nejde jen o jeden posraný diplomatický incident nebo o to, jestli náš nejvyšší úřední šíbr dostane na talíř studený zbytek ze státnické tabule, protože podstatně děsivější je to, co celá tahle maškaráda vypovídá o skutečném postavení České republiky na mezinárodním smetišti, kde si nás velcí kohouti přehazují jako horký brambor.                                                                                                                    Když to tak po sobě čtu a sleduju každodenní tyátr, musím se smát přes slzy, protože zatímco se teď nová Babišova vláda snaží aspoň trochu, horkou jehlou látat ty největší průsery a čistit Augiášův chlív, co tu zbyl po té minulé vládní sebrance, pořád nemůžu dostat z huby pachuť uplynulých čtyř let, kdy jsme se pod vedením Nutelliérovy Pětilepry, dotačních nomádů a ideologických dozorců správného myšlení nezadržitelně řítili do totální, stoprocentní bezvýznamnosti.                                                                                                                                                                        Celý zbytek světa na nás kvůli téhle bandě asociálních teoretiků koukal s čirým despektem jako na unavené, zkorumpované divadlo pro chudé duchem, jako na nějakou podřadnou maringotku, kde se sice neustále dokola mění papundeklové kulisy a vyžilá herecká šmíra střídá upocené kostýmy, ale ten finální, neskutečně mastný účet za celou tu zpackanou estrádu nakonec stejně pokaždé spláchnu já a obyčejný daňový poplatník sedící s prázdnou peněženkou v té úplně poslední řadě, zatímco ti praví viníci už dávno zalezli do svých teplých koryt v neziskovkách a radách, kde dál cucají erární peníze jako pijavice na staré chromé kobyle.

Vážně mi hlava nebere ty zoufalé, hysterické výzvy zkrachovalé ODS, jejíž exponenti teď ze svých poslaneckých lavic hlučně rotují jako zapomenuté ventilátory v prázdném prasečáku a nutí představitele české vlády, aby na summitu NATO bezhlavě odmávali šílený návrh na každoroční sypání sedmdesáti miliard eur do ukrajinské černé díry.                                                                                                                                                                              Podle mého skálopevného názoru, vycizelovaného lety strávenými sledováním byrokratického panoptika, by takový krok neznamenal nic jiného než nekonečné, tupé pokračování dlouhodobé finanční podpory válkou zasažené země, kde se naše prachy ztrácejí s rychlostí, jakou mizí litr tuzemáku v krku starého ožraly.                                                                                                                                                                                                                            Zatímco zdiskreditovaná Pětilepra a její věrní grantoví čerpači by tyhle astronomické miliardy z cizí kapsy rozhazovali z oken, jako zpití kolotočáři konfety, při závěrečné jízdě.                                                                                                                                                                                                            Dobře vím, že pro obyčejného českého člověka, který musí každé ráno vstávat do rachoty a škrábat koruny na drahé máslo, je tahle velkopanská štědrost zkorumpovaných politických šíbrů jen dalším plivancem přímo do ksichtu.                                                                                                                Zkrátka a dobře, odmítám dál nečinně přihlížet tomu, jak tahle banda ideologických dozorců správného myšlení posílá vagóny erárních peněz bůhvíkam, zatímco nám doma po zoufale tragikomické Nutelliérově Pětilepře zbyla jenom rozmlácená státní kasa, civilizační únava a totálně oškubaný daňový poplatník, který tenhle nucený sponzorský dar ze své prázdné peněženky v poslední řadě sám celý zacáluje.

Tenhle šílený projekt permanentní vojenské lichvy a půjčky na věčné časy a nikdy jinak, by se pravidelně jako nejlevnější kolotoč na pouti opakoval tak dlouho, dokud by nenastala absolutní, totální finanční sebedestrukce hloupých evropských zemí, NATO, tedy přesně těch naivních, zkrachovalých států, jejichž politické loutky budou ochotny na tenhle absurdní, likvidační návrh bez mrknutí oka přistoupit.                                                                            Je nad slunce jasnější, že zejména nenažraní američtí zbrojaři už teď v zákulisí spokojeně chrochtají blahem a těší se, jak si na tomhle našem ožebračení pohádkově namastí své bezedné kapsy, a úplně stejně se už teď třesou nedočkavostí všichni ukrajinští oligarchové a papaláši, kteří si ve svých honosných vilách leští zlaté hajzly a luxusní bidety, protože moc dobře vědí, jak si z tohohle nekonečného, zlatého erárního koryta každoročně a beztrestně odsypou pořádně tlustý balík peněz přímo do svých vlastních, bezedných slamníků, zatímco náš český oškubaný daňový poplatník si bude dál utahovat opasek a tupě zírat na dno své prázdné peněženky.

A aby téhle zvrácené cirkusové estrádě nasadili úplnou korunu, tak to nekonečné, uměle natahované pokračování válečného mlýnku na maso bude samozřejmě znamenat taky doživotní zabetonování jejich slavného Volodymyra v jeho teplém vůdcovském křesle, ve kterém už vlastně smrdí víc než rok, jako naprosto nezvolený gubernátor bez špetky legálního mandátu, takže z právního hlediska čistokrevný uzurpátor moci a diktátor z pouti, což sice v mezinárodní bažině vyvolává u pár zbylých střízlivých lidí docela velké, nepříjemné otázky, ale hlavně je to celé k zblití proto, že kvůli udržení jednoho zeleného trička u moci a u plného erárního koryta máme dál poslušně sponzorovat tohle šílené, nekonečné krveprolití, jako bychom byli nějací ožralí hosté ve čtvrté cenové, co povinně platí účet za rvačku, kterou ani nezačali, přičemž místo abychom tenhle zkrachovalý nevěstinec okamžitě zavřeli a vyhnali ty válečné šmelináře svinským krokem od válu, tak jim z naší vypleněné státní kasy ještě posíláme miliardové dýško na další kolo téhle krvavé maškarní show.

Dokud se totiž na tu nešťastnou zdevastovanou Ukrajinu okamžitě rázně nezastaví tenhle šílený, nekonečný přísun západních miliard na nákup dalších patron do kulometů a eventuálně se úplně nezatrhne ten permanentní import nových, ještě smrtonosnějších zbraní, tak v téhle geopolitické maštali prostě žádný mír nikdy nebude, protože čekat, že tyhle rozjeté zbrojařské kolotoče samy od sebe zastaví, je stejně naivní jako věřit, že stará kurva v bordelu začne zničehonic zadarmo rozdávat morální poučení, takže místo toho, abychom ty válečné šmelináře a nenažrané generály vyhnali svinským krokem od vypleněného unijního koryta, tak jim do jejich krvavé rulety dál sypeme těžké prachy z kapes našich ožebračených lidí, což celou tu smutně groteskní řežbu jenom dál uměle natahuje a mění celou Evropu v jednu velkou, výbušnou skupinu, kde se vzduchem místo půllitrů brzy začnou vznášet rakety středního doletu, zatímco opoziční Pětilepra v čele s Nutelliérem tomu všemu nadšeně tleskají, jako by seděli v první řadě toho nejlevnějšího cirkusu na pouti.

Zdá se, že Putin a jeho medvědí Rusko teď tomu slavnému, natvrdlému summitu NATO vyslali zprávu tak jednoznačnou, že by ji pochopil i ten nejnalitější štamgast u výčepu, protože Kyjev po jejich posledních rachejtlích hoří jasným, apokalyptickým plamenem a ten bezprecedentně dlouhý seznam totálně rozšmelcovaných průmyslových závodů a dalších strategických fabrik v hlavním městě vypadá spíš jako účet po třídenní pitce v tom nejhorším pajzlu, přičemž úplně nejsmutnější, přímo tragikomickou třešničkou na téhle doutnající hromadě hnoje byl slavný zásah tajného skladiště napěchovaného kazetovou municí a svinstvem s ochuzeným uranem, nad čímž mi zůstává rozum stát, jelikož se člověku až nechce věřit, že by v tom našem rádoby civilizovaném světě mohla existovat tak neskutečně vypatlaná vláda, která by si klidně přímo pod okny vlastních obyvatel v hlavním městě, hned vedle činžáků a tramvajových zastávek, zřídila takovýhle radioaktivní muničák a skladovala tam tuhle pekelnou hrůzu, jako by to byla jenom hromada shnilých brambor ve sklepě nebo staré harampádí ze starých kolotočů na pouti, čímž jejich zelení generálové udělali ze svých vlastních lidí jenom živé štíty v tomhle svém zvráceném, zkrachovalém politickém bordelu.

Je naprosto, až k popukání zřejmé, že proti těm rozjetým ruským balistickým raketám nemá slavná ukrajinská protiletecká obrana vůbec žádné vhodné hračky ani vercajk a je v tomhle ohledu platná asi jako děravý deštník v ranní slotě nebo chromý hlídací podvraťák v prázdné maštali, přičemž z druhé strany barikády se ukazuje, že Rusko je teď definitivně a chladnokrevně odhodláno celou tuhle brutální kampaň – kterou vlastně nejdřív tak strašně velkohubě, jako potulný komediant, odstartoval sám jejich slavný zelený mužík když v celé západní žumpě vyhlásil svůj komický plán na bleskový čtyřicetidenní zvrat ve válce – rozetnout čistě nekompromisními vojenskými prostředky a zhasnout v tomhle podniku světla, takže celá opoziční propaganda, co nám tu lila do hlav pohádky o tom, jak moskevský medvěd už mele z posledního a bojuje jen lopatami, teď sedí s otevřenou hubou v první řadě a čumí, jak jim jejich krvavá ruleta a sázky na nekonečný konflikt vybuchují přímo před ksichtem, zatímco účet za tohle celosvětové divadlo pro blbce budeme u výčepu zase jednou tvrdě cvakat my všichni.

Nešťastní ukrajinští pěšáci teď budou kvůli tomu kyjevskému ohňostroji chladnokrevně nuceni stáhnout své poslední zbytky protiraketové ochrany přímo z první linie, kde aspoň trochu kryly ta jejich zdecimovaná vojska, a dotáhnout je zpátky k hlavnímu městu, aby tam chránily vládní papaláše a šmelináře, čímž z těch chudáků v zákopech udělají úplně snadný, bezbranný terč pro ty ruské raketové útoky, jako když na pouti postavíte papírové růže před opilého kolotočáře se vzduchovkou, přičemž moskevský medvěd mezitím podle všeho ucítil krev a začal brutálně bušit do všech zbylých částí rozpadající se fronty najednou, takže celá slavná západní strategie připomíná spíš situaci, kdy se pokoušíte uhasit hořící bordel jedním poloprázdným půllitrem zvětralého piva, zatímco vám zpoza rohu do téhle maškarády vpadne celá nakrknutá hospoda s vidlemi a vy jenom s otevřenou hubou zíráte, jak se vaše pracně malovaná opoziční propaganda hroutí do té nejhlubší bažiny, pod nánosy čisté, nefalšované vojenské reality.

Co si tam v bruselské centrále NATO od reality odtržení generálové vymysleli – abychom jako poslušné ovce kromě všeho toho dosavadního výpalného cálovali ještě několik desítek miliard korun každoročně navíc, čímž bychom z našich vlastních kapes přímo sponzorovali tenhle nekonečný, zkrachovalý válečný kšeft na Ukrajině, a k tomu jako bonus v rekordně blízkém čase vyškrábli ze státní kasy dalších neuvěřitelných 400 miliard na zbrojení a s tím související armádní chujoviny –, je v naší realitě asi tak stejně proveditelné, jako chtít po chromé krávě, aby na pouti zatancovala Labutí jezero. Když se dívám na Pětilepru, jak u dotačního koryta nadšeně panáčkují a slibují modré z nebe, připadám si jako v té nejhorší knajpě, kde vás ožralý vekslák nutí vsadit poslední korunu do cinknuté rulety, zatímco slavná pražská kavárna už dávno mele z hladu.                                                            Pětilepra místo omluvy národu, nutí vládu aby cpala tyhle gigantické sumy do chřtánu zahraničním zbrojařům, jako by se ty miliardy daly jednoduše natrhat na hrušce za domem nebo vyhrát na střelnici v jejich absurdním geopolitickém bordelu.

Tohle šílené zbrojní šílenství by totálně zrychtovalo celou naši už tak dost Nutelliérem a Stanjurou zrasovanou ekonomiku a ty poslední ubohé, uschlé výhonky sociálního státu by to zadupalo tak hluboko do země, že by z nich nezbyl ani pověstný mastný flek, protože představa, že by každá pátá koruna vyždímaná z příjmů státního rozpočtu letěla oknem přímo na válečné účely a na krmení cizích děl, by znamenala tak drastické a tragické osekání všech základních služeb státu, jako když zdivočelý řezník osekává flákotu, takže by to s plnou parádou odskákalo úplně všechno od zkolabovaného školství přes totálně paralyzovanou veřejnou dopravu, věčně rozestavěné dálnice až po zruinované zdravotnictví, kde by vám místo léků brzy předepisovali leda tak teplý čaj a otčenáš, přičemž neschopná opoziční Pětidemolice by teď prý měla celou tuhle absurdní sebevraždu začít našim spoluobčanům "velmi trpělivě vysvětlovat", což v překladu z té jejich politické hatmatilky znamená, že naši opoziční šašci v čele s profesorem Nutellou budou ze své mediální žumpy tak dlouho a monotónně koktat a lakovat tenhle kolosální tunel na růžovo, dokud poslední notorik u výčepu neuvěří, že chcípat hlady a mrznout v zájmu cizích zbrojařů je vlastně to největší terno a výhra v téhle zkrachovalé cirkusové tombole pro blbce.

Podle mého, zdravým selským rozumem podloženého názoru by k zajištění plné obranyschopnosti naší malé zemičky bohatě a s prstem v nose postačilo vydávat na celé slavné zbrojení pouhopouhá 2 % z českého státního rozpočtu, což by nám na nákup pár fungujících flint, uniforem a trochu té kolomazi do starých transportérů muselo stačit, i kdyby čert na koze jezdil, takže jakákoli další koruna vyhozená navíc nad tenhle rámec z naší Stanjurou vydrancované kasy bude v praxi znamenat jen to, že ti naši nenažraní opozičníci z Pětilepry budou navrhovat skřípnutí a omezení sociálních služeb pro invalidy a starobní důchodce, jako když bezcitná bordelmamá osekává chudým holkám příděly mýdla v bordelu, přičemž každá taková další miliarda utopená v tomhle nenasytném vojenském korytě, je prostě jen prachsprostý tunel na lidi, kvůli kterému budeme my všichni dole v naší zplundrované bažině, zase třít bídu s nouzí, zatímco zlí klauni z Pětilepry budou v České televizi, Českém rozhlasu, CNN Prima news tleskat svým předraženým americkým hračkám, jako by to byla perníková srdce z nejlevnější pouti, a my u toho budeme jen tupě zírat do prázdných peněženek a poslouchat jejich bláboly o tom, jak je strašně nutné se kvůli cizím zájmům definitivně svléknout do naha.

Netuším, jestli je tohle plošné ožebračování národa přesně to, co zrovna vyhovuje té naší současné, věčně rozhádané, trapné Pětidemolici kde si občas připadám jak v kasínu s cinknutými žetony, ale jsem si naprosto jistý a  na to klidně vsadím dolar proti fazoli, že Babišova vláda takovýhle šílený zbrojní diktát a ruinování vlastních lidí rozhodně nechce, což je pro mě v tomhle celém šíleném, politickém panoptiku ta vůbec nejdůležitější zpráva. Přesně tímhle směrem a vytrvale se musí i dál ubírat náš každodenní, konflikt s hradním komoušem, který se sice tváří jako nezávislý tatíček národa, ale ve skutečnosti funguje jako ta nejhlasitější a hlavní postava celé opoziční Pětilepry v naší zplundrované politické žumpě, kde tenhle generálský chameleon v drahém mundúru jen poslušně odkývá každou absurdní pitomost, kterou mu hradní loutkovodiči předhodí, takže nám nezbývá než do tohohle PR výtvoru bušit dál hlava nehlava, klást otázky, žádat odpovědi, vyzývat média ke skutečné novinářské práci, dokud tenhle jejich prolhaný cirkus nadobro nesbalí šapitó a my z téhle žumpy konečně nevyženeme ty nejhorší darmožrouty zpátky na ulici.

A proto je naší svatou povinností den za dnem bez milosti odhalovat Gumákovy skutečné, skryté záměry, jeho ubohé, nebezpečné podléhání hadí hradní smečce našeptávačů, kteří se kolem něj motají jak pasáci kolem červené lucerny a Gumák pokaždé ze své protivládní stoky vytáhne nějaký nový, ještě absurdnější flák.                                                                                                                                                                                                                  Jednou přijde s myšlenkou astronomického, úplně bezbřehého navyšování vojenských výdajů a nalévání dalších miliard do bezedné ukrajinské žumpy. Podruhé zase z rukávu vytáhne prohnilý trik s okamžitým zavedením eura, abychom naše poslední reálné koruny vyměnili za bruselský dlužní úpis. Vzápětí z hradní maringotky vybalí úplnou federalizaci Evropy, s čímž pochopitelně souvisí i ten jeho vysněný, vlastizrádný plán na dobrovolné vzdání se práva veta České republiky v prohnilé EU, což by v praxi tu naši nešťastnou zemičku bleskově proměnilo v naprosto ubohou, oškubanou provincii Evropské unie – v jakousi zaplivanou, bezvýznamnou gubernii na periferii, která by měla asi tak stejnou suverenitu a možnosti rozhodovat o svých vlastních záležitostech, jako má uklízečka na hlaváku.                                                                                                                                                                        Tupě bychom seděli v naší zplundrované zemi, drželi hubu a krok a poslušně chlastali unijní chcanky, které by nám z té bruselské centrály milostivě servírovali ti samí eurohujeři, kteří nás teď v tomhle geopolitickém bordelu nutí tancovat, jak oni zrovna pískají.

Přesně do takového ubohého, vazalského chomoutu bychom vlezli dobrovolně znova, protože přesně takovým zplundrovaným, druhořadým státem bez kouska vlastní hrdosti bylo České království v dobách Habsburské dynastie.                                                                                                                Tenkrát se o každém uprdnutí a každé maličkosti v naší domovině rozhodovalo z protekční Vídně, kde tamní nafoukaná vrchnost dirigovala celý náš rakousko-uherský cirkus, zatímco jejich slavná, monumentální císařská sídla, opulentní paláce a načančané bulváry byly do značné míry vycucané přímo z českých kapes a postavené z peněz našich sedřených předků,                                                                                                                                                  Ještě větší gól je, že z obrovské části mozolnatýma rukama českých zedníků, tesařů a dalších stavebních chudáků, ze kterých vídeňští panáci dřeli kůži zaživa, a my jsme jim tam dělali ty nejlevnější fackovací panáky a nádeníky na panském, jako když chudá holka z pavlače uklízí v tom nejluxusnějším nevěstinci, aniž by z toho toho lesku sama kdy viděla jedinou vindru, a naše současná hradní suita s opoziční Pětileprou nás v tomhle geopolitickém bordelu táhne s písní na rtech přesně do té samé maštale, jen s tím rozdílem, že tentokrát ty naše poslední miliardy nepoputují do Vídně, ale rovnou do chřtánu bruselských a washingtonských zbrojních kšeftařů, kteří už si teď nad tou naší českou naivitou mnou ruce jak pouťoví skořápkáři nad oškubaným vesničanem.

Copak fakt všichni kolektivně toužíme po tom, abychom dobrovolně vlezli do té samé oškubané, vazalské klece s naší slavnou omezenou suverenitou, jako když nás tu za starých časů držela pod krkem ta pověstná Brežněvova doktrína a moskevští krotitelé nás v tomhle komunistickém cirkusu nutili panáčkovat na zadních.                                                                                                                                                                                                                Tohle já nechci ani omylem a radši si nechám vrtat koleno, než abych se na stará kolena nechal tupě stříhat jako ovce v salaši.                                            Přesně o tomhle šíleném geopolitickém podfuku musí Babišova vláda srozumitelně a s pořádným fortelem přesvědčit náš médii zblblý národ, aby naši lidi u volebních uren konečně procitli a zavolili tak, že v příštích prezidentských dostizích tenhle uměle vytvořený, bezduchý PR produkt, hradní komouš Gumák propadne na celé čáře a poletí z Hradu jako namydlený blesk.                                                                                                                                            Za další dva roky v hlavních sněmovních volbách, doufejme, že do politického septiku definitivně zahučí i celá dnešní prolhaná, opoziční, pětikoaliční sebranka, která si z naší země udělala nejlevnější pouťový stánek pro cizí zájmy.                                                                                                                        Jejich zkorumpovaný, vlastizrádný kabaret, plný politických šíbrů nadobro vyžeňme od politických koryt a vraťme tenhle stát těm, kterým ještě zbyl v těle aspoň kousek obyčejné české hrdosti.

Facebrouk.cz | Kancelář posledního rozumu Líbil se vám článek? Sdílejte. Doporučte. Přeposílejte.

Máte tip na zajímavé téma, kauzu nebo úřední nesmysl? redakce@facebrouk.cz

Diskuse k tomuto článku probíhá ve skupině: Facebrouk – Archiv absurdit a diskuse čtenářů Připojte se k debatě:
https://www.facebook.com/groups/httpswww.facebrouk.cz/

Pokud vám Facebrouk dává smysl a chcete podpořit vznik dalších fejetonů, videí a nezávislé politické satiry, můžete přispět dobrovolným darem. Každá koruna pomáhá udržet projekt nezávislý.

QR kód je na obrazovce                                                                                                                                                                                                            Číslo účtu: 323549364/0300

Děkuji za přízeň, podporu a sdílení.                                                                                                                                                                                             Mstivoj Facebrouk