140 milionů korun na debaty o válce?                                    Babišák našel, kam Nutelliér zašmelil  naše prachy !!!

Další neděle v cirkusovém šapitó české politiky a hlavní principál Babišák vylézá před kamery jako kazatel ze zahuleného výčepu čtvrté cenové, kde se právě dopil poslední podmírák, vrchní hledá ztracenou kasu a štamgasti se hádají, kdo zase udělal sekeru velikosti okresního rozpočtu. Navlékl na sebe tričko hlásající mír, nasadil výraz apoštola sestoupivšího do maštale plné politického hnoje a začal národu vykládat pohádku o státním rozpočtu, vedle které vypadá rozmnožení chleba a ryb jako obyčejná svačina na autobusáku. Vládní bafuňáři se mezitím porovnali kolem koryt, přisunuli si židle k výčepu státní kasy a Babišák už troubí do světa, že máme jeden z nejnižších deficitů v celé unijní stoce a prachy údajně tečou rovnou do lidí, bezpečí a mozků. Česká rozpočtová žumpa tak podle principála právě přestala smrdět, rozkvetly v ní lekníny a každému občanovi zbývá už jen kleknout na břeh, smočit čelo a poděkovat za finanční zázrak.

Z plné huby padají sliby jako cetky z maringotky na vesnické pouti, kde střelnice nemá vzduchovku, kolotoč motor a cukrová vata cukr, ale principál už dávno vybral vstupné. Policajti, hasiči a celníci mají brát třicet devět táců hned a do konce dekády rovný padesátník, protože politický papír snese každou hovadinu a z cizího krev neteče. Kantorům Babišák maluje průměrnou gáži sedmdesát pět tisíc a na každého rýpala z opozičního chlívku huláká, ať laskavě ukáže, kde má škrtat, když za Kalouska strážci zákona podle jeho podání neměli v nádržích ani benzín. Do armádní černé díry chce nasypat historická dvě procenta HDP, v Brně rozhazuje třicet miliard na špitály, novou porodnici a transplantace, až státní kasička chrastí jako kýbl kopaný ze schodů. Vrchol hospodského kouzelnictví přichází ve chvíli, kdy s úsměvem sňatkového podvodníka vytáhne úspory občanů a zahlásí, že jejich vklady převyšují celý státní dluh o dvě stě miliard. Paráda. Republika naseká sekeru, občan si celý život syslí pár korun na stáří a politický kouzelník položí obě hromady vedle sebe, jako kdyby prachy babičky na pohřeb byly tajnou rezervou ministerstva financí. Ještě obejít podhradí s kasičkou a zařvat: "Vážení, stát dluží až po komín, ale nepanikařte, vy přece máte našetřeno!"

Vzdělávací systém Babišák líčí jako svoji životní lásku, skoro jako kdyby s českou školou chodil čtyřicet let na rande, nosil jí kytky a po večerech šeptal do třídnice. Na zpackané školství Nutelliérovou bandou Národní devastace přitom vytahuje vidle a vyčítá jí, že školství nechala vyhladovět skoro na kost, zatímco slibované výplaty učitelům se rozkutálely českou rozpočtovou bažinou jako drobné pod stolem po zavíračce. Bývalému účetnímu iluzionistovi Čáryfukovi otlouká o hlavu přesun financování uklízeček a kuchařek na obce, což v politické hantýrce možná zní jako reforma, ale ve čtvrté cenové by tomu každý příčetný štamgast řekl přehazování horkého hovna přes plot k sousedovi na dvůr. Babišák se mezitím chvástá, jak v minulých letech zvedal kantořině platy, zatímco za fialového marasmu podle jeho počtů přistála směšná desetiprocentní almužna v době, kdy zdražování žralo domácnostem peněženky od rohlíků až po hajzlpapír. Do venkovských škol chce narvat čtyři miliardy, soukromým ústavům vzkazuje, že státní kasa není dojnice s vemínkem připojeným přímo na ministerstvo financí, a dalších tři sta milionů hodlá vyštrachat na školní psychology a boj s fetem. Koaliční Motoristé mu přitom u společného stolu dupou po plynovém pedálu a hledají ve školství další úspory, takže česká škola stojí mezi nimi s děravým kýblem a přemýšlí, který politický kouzelník jí vytáhne peníze z klobouku a který jí nakonec sebere i klobouk.

Při hodnocení mezinárodního močálu Babišák zahazuje servítky rovnou do kanálu a unijní elity vykresluje jako spolek impotentních bafuňářů, kteří sedí kolem bruselského výčepu, každý drží v ruce mapu světa, nikdo neví, kde je východ, ale všichni mají naprosto jasno, kudy má pochodovat zbytek kontinentu. Podle jeho hospodského evangelia nikdo nechce mír a každý jenom blábolí o válčení, zatímco Trump s Putinem si alespoň posílají vzkazy a bruselská honorace sedí v koutě jako zmoklá slepice čekající na konec světa. Zvlášť jedovatou slinu plivnul na předchozí Nutelliérův kabinet Národní katastrofy, který podle něj dokázal vyhodit přes sto čtyřicet milionů našich chechtáků ze státních daní na nekonečné žvanění o válce v rámci mezinárodních konferencí, přičemž jediný týden debat měl spolknout skoro padesát mega. Za podobné prachy už by ve čtvrté cenové nevedli debatu o válce, ale koupili hospodu, přilehlé parkoviště, půl vesnice a ještě by zbylo na utopence pro generální štáb. Do politického guláše Babišák přihodil Einsteina s varováním před atomovým popelem, ujistil spojence o plnění aliančních závazků a současné vedení starého kontinentu překřtil na bandu neschopných blbů. Nedělní zahraniční politika tak dostala podobu knajpy po půlnoci, kde se u jednoho stolu řeší jaderná válka, mír, NATO, Putin, Trump, Brusel a účet, který jako vždycky někdo záhadně připsal českému štamgastovi.

Na paškál přiletělo i prezidentské veto hradního komouše Gumáka, kterému nevoní snaha Motoristů dosazovat velvyslance napřímo přes ministra zahraničí bez podle nich, zcela zbytečného štemplu obstarožního lampasáka Varšavské smlouvy v záloze.  Gumák se tak ocitl uprostřed české politické pouti jako poslední plyšový medvěd na střelnici, o kterého se pere půlka maringotky, zatímco každý přísahá, že právě jeho pazoura zachrání zahraniční politiku před zkázou.                                                                                                                                                                              Babišák mezitím kopnul do dalšího vosího hnízda a pustil se do úřednické verbeže, která má podle jeho podání služební jistoty, privilegia a zlatější padáky než obyčejný dříč u pásu, jenž při odchodu dostane leda igelitku na svačinu a kopanec od personálního.                                                Lidoveckým flanďákům vmetl do ksichtu budování hlubokého státního aparátu už za Sobotkovy vlády, kdy si podle něj do úřadů natahali stovky vlastních partajních šmejdů a vypěstovali "deep state". Česká státní správa tak v jeho líčení připomíná maštal, kde každá nová garnitura přiběhne s vidlemi, ukáže na předchozí prasata u koryta a zařve, že chlív musí okamžitě vyčistit, načež dovnitř slavnostně nastěhuje prasata vlastní a ještě přestřihne pásku.

Soudcovské unii poslal Babišák vzkaz rovnou z horního patra české politické putyky, kde už se místo tácků rozdávají rozsudky, paragrafy visí nad výčepem jako utopenci a každý druhý štamgast má po třetím rumu pocit, že právě odhalil justiční mafii století. Podle jeho tvrzení se v tuzemské justiční žumpě dál strkají lidi za katr na politickou objednávku, přičemž jako výstavního kostlivce vytáhl vlastní stíhání kolem Čapího hnízda a rozhodování soudkyně přirovnal k totalitním procesům padesátých let. Čapák tak znovu přistál na stole jako hospodský účet, který už desetkrát oběhl lokál, nikdo ho nechce zaplatit a každý přísahá, že piva pil někdo jiný. Babišák přitom stojí uprostřed právnického cirkusu, mává trestním spisem jako jídelním lístkem z nádražní restaurace a tvrdí, že kuchař cinká guláš, vrchní cinká účet a půl lokálu už dávno hraje podle objednávky. Českému občanovi pak zbývá jen čumět na šapitó, kde se místo klaunských nosů nosí taláry a místo pilin létají vzduchem paragrafy.

Spravedlnost podle Babišáka v očích obyčejných lidí nerozjebává politik s hubou rozjetou jako amplion na pouti, nýbrž soudci, kteří za prznění děcek a brutální násilí rozdávají směšné podmínky lehké jako účtenka od dvou rumů. Majestátní paní Spravedlnost pak vypadá jako hospodská atrakce se zavázanýma očima, v jedné ruce drží váhy, ve druhé paragraf a pod nohama jí rachotí kolotoč, z něhož občas vyskočí trest připomínající spíš poukázku na autodrom než pořádnou ránu přes prsty. Do stejného právnického guláše Babišák přihodil čtyři sta milionů korun, které měl stát za čtyři roky vypláznout na odškodnění nespravedlivě stíhaných chudáků. Čtyři sta melounů už není drobné zapadlé pod automatem v nálevně, ale pořádný kýbl peněz, který ukazuje, že vyšetřovací aparát má podle jeho argumentace do neomylnosti asi stejně daleko jako slepý kůň do cíle Velké pardubické. Policie, žalobci a soudní mašina tak v jeho podání rozhodně nejsou apoštolové sestoupivší z právnického Olympu, ale parta lidí schopná občas šlápnout do hovna tak hluboko, že účet za čištění bot nakonec jako vždycky přistane daňovému poplatníkovi.

Na závěr nedělní estrády Babišák vytáhnul zpod pultu ještě švédského migračního bubáka a začal s ním mávat nad českou politickou putykou jako hospodský plesnivým utopencem. Podle jeho výkladu už ve švédských volbách začínají pořádně rachotit hlasy z ghett, zatímco ilegálům rovnou zabouchl česká vrata před rypákem a vzkázal, že na našem dvorku žádný migrační lunapark nebude. Pak popadl mediální štětku a Seznam Zprávy s Novinkami podle svého názoru naházel do jednoho prolhaného hajzlu s cedulí "lžou každý den", obrazně za nimi spláchnul a českou mediální stokou se rozběhla pěna, v níž by chcípl i laboratorně vyšlechtěný sumec. Korunu celému kabaretu nasadil družným klábosením s jordánským králem Abdulláhem II., takže nedělní politická pouť dojela do cíle v královském kočáře: od státního rozpočtu přes učitele, válku, Gumákovo razítko, deep state, soudce a Čapí hnízdo až ke švédským ghettům, novinářům a monarchovi z Jordánska. Chyběl už jen medvěd na motorce, flašinetář s rozpočtem a principál před zatažením opony, který by zařval: "Vážení, příští neděli znova, český politický cirkus totiž nezavírá ani tehdy, když už jsou klauni dávno na sračky."

Pokud má podle vás smysl dál šťourat do naleštěných mediálních bublin, dejte Facebroukovi lajk, sdílejte, sledujte a podpořte Kancelář posledního rozumu.                                                                                                                                                                                                            Protože bez vás můžu řvát do mediálního bordelu, jak chci.                                                                                                                                                Se sdílením je alespoň šance, že to uslyší i někdo v poslední řadě.

Facebrouk.cz | Kancelář posledního rozumu                                                                                                                                                                                        Líbil se vám článek?                                                                                                                                                                                                              Sdílejte. Doporučte. Přeposílejte.

Máte tip na zajímavé téma, kauzu nebo úřední nesmysl?                                                                                                                                  redakce@facebrouk.cz

Diskuse k tomuto článku probíhá ve skupině:                                                                                                                                                                  Facebrouk – Archiv absurdit a diskuse čtenářů                                                                                                                                                                      Připojte se k debatě:
https://www.facebook.com/groups/httpswww.facebrouk.cz/

Facebrouk nevznikl díky dotacím, grantům ani politickým sponzorům.                                                                                                                        Vznikl z přesvědčení, že zdravý rozum, humor a nezávislá politická satira mají své místo i v dnešní době.                                                                      Každý nový čtenář je pro mě obrovskou radostí.                                                                                                                                                                    S vaší rostoucí návštěvností Facebrouk.cz však rostou i náklady na provoz webu, protože každý další návštěvník znamená větší objem přenesených dat.                                                                                                                                                                                                               Pokud vám Facebroukovy fejetony, videa a komentáře dávají smysl, baví vás nebo vás nutí přemýšlet, můžete provoz Kanceláře posledního rozumu podpořit dobrovolným příspěvkem.                                                                                                                                                                        Každá koruna pomáhá udržet Facebrouka nezávislého, bez reklam, bez placených článků a bez politických zadavatelů.                                              Děkuji všem, kteří se rozhodli stát součástí tohoto projektu.                                                                                                                                            Díky vaší podpoře může Kancelář posledního rozumu zůstat otevřená všem, kteří sem přicházejí hledat zdravý rozum, nadhled a trochu poctivé satiry.                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                               Pozvěte Facebrouka na kávu

                                                                             Stačí otevřít bankovní aplikaci a naskenovat QR kód.                                                                            Číslo účtu: 323549364/0300

Děkuji za přízeň, podporu a sdílení.                                                                                                                                                                                          Mstivoj Facebrouk